Velké bitvy historie (2010) DVD

V létě a na podzim roku 1940 se na nebi jihovýchodní Anglie odehrála bitva, ve které šlo o budoucnost Velké Británie. Stovky bombardérů a stíhaček s černými kříži na trupech usilovaly o sražení Britů na kolena, dobytí vzdušné nadvlády nad Britskými ostrovy a vytvoření podmínek pro úspěšnou invazi německých vojsk na toto území. Proti nim bojovali nejen Britové, ale rovněž příslušníci dalších národů, mezi nimi i Čechoslováci. Díky vyspělé organizaci obrany, obětavým letcům a potřebnému štěstí ve zlomových okamžicích bojů se Velká Británie dokázala nepříteli ubránit a zažehnat nebezpečí německé invaze

7. prosinec 1941 byl jedním z nejdůležitějších dní 2. světové války - dnem, který rozhodl o vstupu USA do války. Šest japonských letadlových lodí vrhlo celý svůj letecký arzenál ve dvou vlnách na špičkovou americkou flotilu v Pacifiku, dřímající v Pearl Harboru. V závislosti na úhlu pohledu obou stran to byl buď brilantní manévr odvážné strategie, nebo bezpříkladná hanebnost a zrada údajně spřátelené mocnosti. Tento dokument obsahující nejnovější poznatky odhaluje dříve neznámé aspekty a vyvrací mýty, které vznikly kolem onoho osudného dne - tedy dne, o němž Franklin D. Roosevelt prohlásil, že zůstane "navždy dnem hanby".

upload by thud obal a potisk dodám v průběhu ledna jakmile mi dorazí zbytek chybějících DVD

Bitva u El Alameinu znamenala pro Británii za druhé světové války bod zlomu, po kterém se válečná štěstěna definitivně přiklonila na její stranu. V období mezi červencem a listopadem 1942 se tu odehrály tři dílčí bitvy, jejichž společným cílem bylo zastavení postupu Rommelovy armády k Suezkému průplavu. Při závěrečné z nich, jež probíhala v říjnu a listopadu, byla německá linie prakticky nepřetržitě ostřelována spojeneckými jednotkami, Rommel měl však od Hitlera rozkaz udržet ji za každou cenu. Spojenci nicméně německou obranu prolomili a Rommel, ve snaze zachránit zbytky Afrikakorpsu, zahájil definitivní ústup na západ.

Válka v Zálivu z roku 1991 nadále zůstává jednou z nejvíce fascinujících kampaní moderní doby. Pouhých sedm měsíců stačilo, aby Američané s podporou svých spojenců shromáždili v oblasti Perského zálivu mohutné vojenské síly a potom zahájili bleskovou kampaň, během které s jasnou převahou zničili všechen odpor. Byla to také válka médií, během níž se nová, málo známá společnost CNN (Cable Network Company) dostala na jedno z předních míst mezi světovými sdělovacími prostředky, které si drží dodnes.

Historie marathónského válečného tažení představuje významnou epopej antického světa. Když v roce 499 př. n. l. povstali iónští Řekové proti nadvládě Peršanů, poskytla jim pomoc města Athény a Eretria. Perský král Dáreios přísahal odplatu a v roce 490 př. n. l. vyslal 600 lodí plných vojáků, aby se Athéňanům pomstil. Tento dokument podrobně popisuje, jak Řekové drtivě porazili Peršany v bitvě u Marathónu a zahnali je na útěk zpět na jejich lodě. Morální efekt tohoto vítězství byl obrovský - poprvé v dějináh porazila řecká armáda Peršany a prokázala taktickou převahu hoplítů.

Německé vítězství nad Francií v roce 1940 šokovalo celý svět. Francie, evropská mocnost s jednou z největších armád světa, se v boji s německou brannou mocí zhroutila za méně než sedm týdnů. Tajemství německého úspěchu spočívalo v důkladně promyšlené organizaci a taktice bleskové války. Vysoce mobilní tankové divize pronikly za podpory motorizované pěchoty a střemhlavých bombardérů hluboko do protivníkovy obrany. Poté, co obsadily francouzské přístavy na pobřeží kanálu La Manche, byli spojenci nuceni evakuovat zbytky svých jednotek přes Dunkkerque do Velké Británie. "Zázrak u Dunkerque" umožnil Britům udržet svoji armádu bojeschopnou a znamenal ve svých důsledcích strategickou porážku Hitlera.

V roce 1095 požádal byzantský císař Alexios I. křesťanské státy západní Evropy o pomoc proti vpádu Turků, kteří se po katastrofické porážce Byzantinců u Mantzikertu v roce 1071 stali pro jeho říši bezprostředním nebezpečím. První křížová výprava, která následovala, sestávala z několika armád ozbrojených poutníků, pochodujících do Svaté země napříč Evropou. Když vpadli do roztříštěného islámského světa, dosáhli řady zdánlivě zázračných vítězství a dobyli samotný Jeruzalém. Toto první tažení křižáků spustilo dvě stě let trvající nelítostnou válku, jejíž stopy jsou v koloběhu dějin patrné dodnes.

18. června 1815 se nedaleko Bruselu utkaly v jednom z nejvýznamnějších střetnutí modernách dějin spojené britské, nizozemské, belgické a pruské armády s obávanou Napoleonovou Grande Armée. Bitva měla rozhodnout o osudu evropských národů na dlouhá desetiletí a ukončit kruté období napoleonských válek. Za úsvitu onoho dne si byl Napoleon Bonaparte jist dalším vítězstvím nad početně slabším nepřítelem. Co způsobilo, že vavříny vítěze si na konci dne nasadil Wellington, skvělý britský vojevůdce a mistr taktiky? Tento film hledá odpověď na příčiny rozhodující porážky a nevyhnutelného pádu jednoho z největších vojenských stratégů historie v bitvě u malé belgické osady, jejíž jméno se stalo navždy symbolem drtivé porážky - Waterloo.

Ofenziva Tet roku 1968 rozhodla o výsledku války a budoucnosti Vietnamu. Podle předpokladu severovietnamského velení mělo toto tažení rozpoutat lidové povstání v Jižním Vietnamu. Krvavé boje o Saigon, Hue a další jihovietnamská města však vyústily v katastrofální porážku severovietnamských ozbrojených sil. V tomto vynikajícím líčení klíčové vojenské operace vietnamského konfliktu dokument představuje plány a vojska zúčastněných stran a vysvětluje, jak došlo k tomu, že navzdory výsledku na bitevním poli občané Spojených států amerických dospěli k přesvědčení, že válka ve Vietnamu je prohraná.

Porážka Polska v září 1939 a jeho následné rozdělení mezi Neměcko a Sovětský svaz bylo pro Poláky tragédií. Tyto události však nedokázaly zlomit jejich vůli po vítězství. Hned v počátcích konfliktu vznikla rozsáhlá podzemní vojenská síla, která vešla do historie jako Zemská armáda. Tento film popisuje její vznik a vývoj od začátku války a do roku 1945. Vyvrcholením činnosti polského protifašistického odboje bylo Varšavské povstání, jehož tragický konec předznamenal budoucí vývoj celého Polska. Nacisty zcela zpustošená země se dostala do sféry vlivu Sovětského svazu a na úplnou svobodu musela čekat ještě 40 let.

Alexandr Veliký byl bezpochyby jedním z největších vojevůdců všech dob. Dokument podrobně zkoumá nejdůležitější bitvy Alexandrova tažení - postupně analyzuje boje u Gráníku, Issu, Gaigamél, Hydaspu či složité obléhání Tyru. Rovněž však nabízí zajímavý pohled nejen na válečné činy velkého stratéga, ale i na život v jeho době, či na fenomén Alexandrovy osoby samotné, kdy si uchoval věhlas ještě dlouho po své smrti.

V létě 1943 byla neměcká armáda připravena k rozsáhlé ofenzivě. Jejím cílem bylo dobytí kurského výběžku., v němž Němci chtěli sevřít do pasti velké množství sovětských jednotek a vydláždit tak cestu k zásadnímu obratu, který by jejich protivníka definitivně srazil na kolena. Sověti však ve výběžku vytvořili obrovské množství obranných pozic, na nichž si Německé tankové jednotky vylámaly zuby. Sověti přebrali iniciativu, a jejich následná protiofenzíva prakticky odstartovala postup, který skončil až v ruinách pokořeného Berlína.

V létě roku 1588 se Anglie ocitla ve válce. Na moře vyplula španělská velká Armada, největší loďstvo na světě. Jejím cílem bylo dobýt Anglii silou. V porážku Armady nikdo nevěřil, nicméně její mise skončila naprostým fiaskem. K zodpovězení otázky, proč Španělé prohráli, spojili své síly archeologové, odborníci na stavbu lodí, oceánografové i odborníci na starožitné střelné zbraně. Tento dokument odhaluje, že ti, kteří zemřeli během tažení, byli obětí kolosálních chyb v navigaci a přírodního fenoménu, o němž neměli ani ponětí.

Bitva u Stalingradu je jedním z největších a nejdiskutovanějších střetnutí druhé světové války. Šlo o Hitlerovu první porážku, která se stala katalyzátorem jeho následného pádu. Ze Stalingradu zbyla na přelomu roku 1942 a 1943 jen obrovská změť trosek, v nichž se v nelítostném boji utkávali němečtí a sovětští vojáci. Tento film s pomocí vzpomínek pamětníků, nejmodernější počítačové grafiky a hraných scén oživuje průběh krvavé bitvy na Volze. Popisuje každoddenní strasti prostých vojáků a zárověň objasňuje důvody německé porážky v této epické bitvě.

Slavkov jednoznačně patří mezi nejslavnější bitvy historie. Nejenže se jednalo o první tažení, které Napoleon vedl jako císař Francouzů, ale šlo také o první velký test jako Grande Armée. Sám císař pak bitvu na mrazivé pláni mezi Brnem a Slavkovem považoval za své nejskvělejší vítězství, jehož výsledkem byla vláda nad Evropou trvající téměř celou dekádu. Tento film popisuje a pomocí počítačové grafiky ukazuje průběh památného střetnutí, jenž se stalo bezpochyby nejproslulejší bitvou, která byla svedena na našem území.