Henryk Sienkiewicz - Quo vadis?

Quo vadis je román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze z roku 1896. Děj se odehrává v římském impériu za vlády císaře Nerona. Na pozadí milostného příběhu římského patricije Vinicia a křesťanky Lygie popisuje počátky křesťanství, krutosti ze strany Říma, Neronovu znuděnou zvrhlost, požár Říma atd. Významnou roli hraje také Petronius, Viniciův strýc a Neronův arbiter elegantiarum neboli soudce ve věcech vkusu.
Název tohoto díla vychází ze staré křesťanské legendy, která je vylíčena v závěru románu. Svatý Petr je v době Neronova pronásledování křesťanů přesvědčen svými stoupenci, aby odešel z Říma do bezpečí. Cestou potkává Ježíše Krista, který kráčí do města, a Petr se ho překvapeně ptá: „Quo vadis, Domine?“ (Kam kráčíš, Pane?), „Když ty opouštíš můj lid, jdu do Říma, aby mě ukřižovali podruhé.“, odpovídá mu Ježíš. Poté se Petr obrací nazpět a později umírá na kříži stejně jako jeho Pán. Z pokory však, aby Ježíše nenapodoboval, si Sv. Petr vyprosí, aby jej ukřižovali jinak – hlavou dolů.

Varování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.
Vinicius se zamiloval do Lygie, dcery krále Lygů, která je už od mala jako rukojmí v domě Aulů. Zvyklý, že vše, co chce, dostane, nese velmi těžko Lygiinu nedostupnost. Když o všem poví svému strýci Petroniovi, oblíbenci císaře, dostanou s jeho pomocí Lygii z domu tak, že Petronius přemluví císaře Nerona, aby nechal dívku převézt do svého paláce. Tam se jí má Vinicius dvořit. Na večeři v paláci však opilý Vinicius Lygii prozradí, že zítra si pro ni přijedou jeho otroci, aby Lygii odvezli k němu domů. Ona ale nechce dělat milenku Viniciovi, a i když ho miluje, tak raději večer uteče. Vinicius běsní a nechává prohledat Řím. Lygie se zatím ukryje u lidí, kteří jsou křesťané stejně jako ona. V té době ještě křesťanství nebylo uznáváno a jeho vyznavači se museli ukrývat. Petronius najme Chilóna, člověka z ulice, aby našel Lygii. Když Lygii najde, chce ji s gladiátorovou pomocí unést, ale Ursus gladiátora zabije a Vinicia zraní, ten však zjistí, že Lygie je křesťanka a když se mu znovu ztratí, chce se dozvědět o křesťanství. Zprvu si myslí, že ho Lygie kvůli Kristu nemiluje, ale postupně ji začne chápat. Na jedné cestě Nero nechá zapálit Řím, aby dostal námět pro dokonalou báseň. Když se to dozví Vinicius, spěchá do Říma, kde hledá Lygii. Ta je v bezpečí a Vinicius se nechá pokřtít. Nero se zalekne nespokojenosti lidu a hledá, na koho vinu svést. Petroniův úhlavní nepřítel Tigellinus vnukne caesarovi nápad, že to byli křesťané. Petronius se svou obratnou řečí pokusí caesara přesvědčit, aby to nedělal, ale prohraje a pochopí, že musí zemřít. Začíná zatýkání křesťanů, které Chilón prozrazuje. Lygie je také zatčena, protože Neronova manželka ji nesnáší.
Chilón se při pohledu na hořící oběti na kříži obrátí ke křesťanství, urazí caesara a prozradí, že caesar nechal zapálit město. Ursus v aréně vysvobodí Lygii uvázanou na rohy býka, stane se miláčkem davu a caesar je donucen dát jim milost. Lygie a Vinicius odjíždějí na venkov. Petronius je caesarem donucen odjet na venkov a chápe, že se jedná o rozsudek smrti, když mu caesar poručí tam počkat na další rozkazy zatímco on se vrací do Říma. Petronius uspořádá hostinu, na které se nepokrytě všichni baví, přečte jim dopis, který poslal caesarovi, a ve kterém píše pravdu, a to, co si všichni o caesarovi myslí. Pak spáchá se svou milenkou sebevraždu. I Nero nakonec spáchá sebevraždu.