Lullus, Raymundus - Pojednání o Páté Esenci

Pojednání
o Páté Esenci
LULLUS
Ahabah
Obsah
KNIHA PRVNÍ THEORICA........................................................................................3
KNIHA DRUHÁ APPLICATIO ................................................................................32
DOSLOV DOCTOR ILLUMINATUS.......................................................................48
Z latinského Tractatus de Quinta Essentia vydaného nakladatelstvím AVARII (Genova)
roku 1908 přeložil Zdeněk Frýbort. Vydalo nakladatelství & vydavatelství
VOLVOX GLOBATOR v edici Alef. Vydání první Praha 1995.
KNIHA PRVNÍ
THEORICA
Kniha první Theorica
4
niha o tajemstvích přírody učí, jak Pátou Esenci získat
a jak ji aplikovat na lidské tělo a konat tudíž díla
obdivuhodná a málem božská. Pátá Esence* je věc
prospěšná všem odvětvím vědy lékařské, ubírá-li se její použití
cestou filosofie, neboť neznáme-li filosofii, nepoznáme
ani opravdovou vědu lékařskou a transmutaci kovů.
Naše kniha shrnuje myšlenky všech myslitelů, kteří se
tímto převzácným darem, jehož se nám od Boha slavného
dostalo, zabývali a snažili se, pokud jim to sama příroda dovolila,
uchovat naše těla před zkázou do lhůty, již nám Bůh
vyměřil, a dokonalými se snažili učinit kovy nedokonalé,
nebo jeden v druhý proměnit. Usilujeme o to, aby osoby poučené
a tohoto umění znalé pak s myslí k Bohu upřenou je
ještě lépe chápaly a dobrými skutky oslavovaly, v lásce
měly a milosrdenství skrze ně prokazovaly, svým nadáním
se před nikým netajily a k pochybným cílům je nepoužívaly,
jak v hlavě 26 svatý Matouš přikazuje.
V důvěře ve slova, s nimiž se Pán na Mojžíše obrátil
řka: „Já v ústech tvých sídliti budu a poučím tě, co říkat
máš,“ jsem se Pánem samotným vybídnut odhodlal toto
přetajné, nad všechna ostatní cennější tajemství zveřejnit a
s pomocí boží vyjevit něco málo z jeho povahy, zásad a regulí.
* neboli kvintesence
K
Shrnuje myšlenky
všech myslitelů i od
Boha
Aby milosrdenství
skrze ně prokazovaly
5
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
rincipy, jež musí znát každý, kdo se hodlá s úspěchem
lékařstvím, alchymií, kovy a minerály zabývat, jsou
co do počtu celkem tři.
Prvním principem jest materie, již tvůrce Díla musí
znát, a to jak kvůli léku, tak kvůli kamen, který musí své
bytí proměnit v substanci. Jedině materie, jakou si příroda
sama žádá, může totiž formě vyhovět. Forma, materie a prostředek,
to jsou síly, které pak musí společně usilovat o to,
aby všechno ke zdárnému konci dospělo, jak dále sdělíme.
Druhým v pořadí je prostředek, jenž oproti principu
prvnímu jest věc mnohem prostší. Skrze něj materie nabývá
své dokonalosti.
Třetím principem jest Pátá Esence.
První princip je obsažen ve vulgární, neboli obyčejné
rtuti.
Princip druhý najdeme v subtilních vodách, v nichž se
kaly principu prvního rozpouštějí.
Princip třetí, esenciální, souvisí s vlastnostmi hvězd
nepohyblivých i pohyblivých a s jejich různými aspekty.
Díky jejich každodennímu vlivu má tento princip své sídlo
v materii a uzpůsobuje se působením principu druhého.
Princip druhý můžeme tudíž považovat za příčinu a
coby vhodnou příležitost jej najdeme v principu třetím a ve
všech jeho vlastnostech, pocházejících z vlivu hvězdné oblohy,
které každé z věcí jsoucích jsou dokonalostí a formou,
jak snadno z jejich charakteristických vlastností zjistíme.
To, co umožňuje vznik, má coby materie svůj původ
v principu prvním. Z něj se vyděluje vlastnost minerální, jež
je zprvu jen materii prostou, jelikož dokonalou se nestane,
dokud skrze nebeskou Pátou Esenci nenabude formy. Tato
síla je prostředkem k umělému zdokonalení materie, a z ní
vyplývá další vlastnost materiální, a sice ta, jež formu poskytuje
a je všem kamenům, lékům a kovům společná.
Vlastnost, jež spojení těchto tří principů umožnila, a také
proč je umožnila, je ovšem třeba znát. A musíš brát ohled i
na kvalitu a kvantitu, jež jsou jedna od druhé oddělené, a
neopomíjet ani pohyby nebeských těles, hvězd a věcí jsoucích
a zkáze tudíž podléhajících, jež z nich vzešly a jimi
byly vytvořeny. Proč se tvůrce, artifex, neobejde bez práce
s figurami a s obrazci nebeskými a proč se s jejich pohyby,
jak tvrdí mnozí filosofové, musí obeznámit, to povědět nemůžeme
a nepovíme, abychom však poznali, že tomu tak je,
k tomu postačí znát účinek nebeského tepla, sálajícího
P Principy jsou tři
Prvním principem
jest materie
Druhý princip
Třetím principem
jest Pátá Esence
To, co umožňuje
vznik
Zdokonalení materie
Kniha první Theorica
6
z nebes a z hvězd a do materie vnikajícího usilovnou a přitom
zcela přirozenou činností, neboť každá dovednost se
musí přizpůsobit přírodě. Působení nebeské od základu
mění založení materie pevné tak, aby se stala schopnou plodit
a přijímat vlastnosti obsažené ve vodě silných kovů, jako
jsou plodem v lůně matčině přijímány vlastnosti, jež pak
utvoří jeho podobu. Filosofům se kvůli tomu vysmívají jen
ti, kdož nepochopili, že vlastnosti nebeské do sebe přijímá
materie každá, jakmile se stane prvkem, elementem, a že
pak právě díky jejich ušlechtilosti nikdy neztratí svou vyhraněnost.
Ve věcech složených pak působí jak lidská dovednost,
tak příroda, a děje se to naprosto přirozeně. Dále ať
si každý uvědomí, že příroda nemůže konati své dílo jinak,
než skrze následnost věcí nepatrných, a že žádných vlastností
nabýt nemůže, nebude-li její činnost úspěšná. Konstelace
hvězd nemohou totiž připustit, aby se čas zastavil a ony
samy přitom změny nedoznaly, neboť jejich čas je oproti
revoluci okruhů nepatrný.
Ponechme však stranou znalost hvězdných pohybů
v jejich kvalitě i kvantitě, a s pomocí Umění se přichystejme
brát v potaz a zkoumat výše zmíněné nebeské vlastnosti
všem věcem nižším společné tak, že je podržíme ve velké
vodě vlastností nerostných, abychom jejich vlastnosti mohli
rychle znásobit a zafixovat v tom, co nazýváme Pátou
Esencí, lékem lidských bytostí, či drahokamem, jenž dosáhl
své konečné podoby.
Nebeská vlastnost je dána materií. Pronikla do ní při
normálním chodu přírody, my ji však s pomocí vlastní dovednosti
a ohně dokážeme umocnit, aby díky instinktu přitažlivosti
nabyla oné strašlivé síly, s jakou se plným stává
to, co bylo prázdné, aby společně se silami dalšími a
s pomocí své subtilní, sotva znatelné náklonnosti
k pronikání vnikla do duchovní, zcela zesubtilněné materie.
Věz rovněž, že přitažlivost prostých vlastností spojuje
se s vlastnostmi materiálními a že právě díky ní s materií
můžeme nějak nakládat, nemohou se totiž navzájem přitahovat
vlastnosti jiné, než ve vzájemném souladu trvající a
materiální přirozeností si navzájem podobné.
Počínejme si obezřetně a včas v konání Díla ustaňme,
aby materie nezůstala jednou provždy rozdělená, což se nám
povede díky velké a mocné soubytnosti reálných esencí oblohy
a planet. Vlastnost obecná, i ta, jež je nižší přírodě
Působení nebeské
Lidská dovednost
Znásobit a zafixovat
Pátou Esenci
Včas v konání Díla
ustaňme
7
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
vlastní, pak budou do jednotlivých materií neustále pronikat
a ovlivňovat je.
Tyto vlastnosti se skrze takové nebeské přispění určitým
směrem obrátí a to, co je materiální, si podrží, jako si
duch dokáže podržet duši, a řídit se přitom budou vlastnostmi
materie, do níž pronikly.
Proto se také může stát, že bazilišek zabíjí a paprsek
sluneční že dokáže roztavit minci v měšci, aniž by jej roztrhnul
či proděravěl. Je to zásluha Pátých Esencí, nahromaděných
a společně zadržených v jedné a téže věci, nebo obsažených
v prvcích prosté materie, kde jeden prvek ovládá
druhý. Aktivní vlastnosti činnost Pátých Esencí nahromaděných
v jednotlivých prvcích materie násobí a zároveň vymezují
jejich moc, jak to ukazuje právě bazilišek, nebo sluneční
paprsek, v nichž sedm zmíněných vlastností se ukládá
právě do nejprostšího prvku té nejprostší vlastnosti. A jako
je smrtící moc baziliška, může být smrtící i působnost léků,
složených rovněž z materie subtilní, a zmíněným vlastnostem
odpovídající, a na stejný způsob se s její pomocí dají
měnit lidská těla a dokonce i kovy.
Současní filosofové dokázali, že přirozenost baziliška
je přítomná a činná i v kovech a tím, že materii činí subtilnější
a Páté Esenci v úniku z ní brání, zadržuje ji, dokud se
nesrazí.
Účinek Páté Esence se může projevit v lékařství, jež se
lidmi zabývá, v transmutací kovů, a v drahokamech. U prvního
díla je třeba brát v úvahu vzdušné vody. U druhého pak
vody vzdušné i pozemské.
Jak jsme už sdělili v našich knihách Lapidarium, Testamentum
a Codicillum, věci, jež spočívají na zemi, mají
docela jinou přirozenost než ty, jež se nacházejí ve vzduchu.
Věci, jež spočívají na zemi, mají vlastnosti fixativní a koagulační,
zatímco ty, jež se vzduchu přisuzují, mají vlastnosti
ztužující, jak je tomu v dolech s nerosty a drahokamy, neboť
aby mohly fixovat, koagulovat a nechat tvrdnout, neobejdou
se bez žádné ctnosti minerální a bez žáru posilovaného
ctnostmi nebeskými, které mají moc a schopnost stavící a
utvářejí se podle vlastností přírody a místa, na němž působí,
a to spíše v zemi než v kterémkoliv jiném elementu. Mocná
je vlastnost nebeských těles, jež na Zemi působí, a proto
Země také pak věci strašlivé ze sebe vydává, má totiž
schopnost do sebe přijímat a v sobě ji zadržovat vždy a
všude v rozličných figurách a formách, založenou na okružČinnost
Pátých
Esencí aktivní
vlastnosti násobí a
vymezují jejich moc
Účinek se může
projevit v lékařství
Mocná je vlastnost
nebeských těles
Kniha první Theorica
8
ním pohybu Slunce, které je hlavním a bezprostředním tvárným
činitelem veškeré inferiorní přírody.
Inferiorní, nižší příroda se dělí do tří hlavních částí, na
část živočišnou, vegetální a minerální, jak jsme je od sebe
výslovně odlišili v knize De intentione Alchymistarum a
Codicillum.
Země jest totiž místem, kam všechny hvězdné paprsky
ukládají své činorodé a oživující vlastnosti, a také nejdůležitějším
středem veškerého zhuštění, a zůstala by mrtvou,
kdyby polarizací svých prvků s vlastnostmi hvězd nebyla
oživována.
Naše vody, jež na Zemi spočívají, s pomocí svých
vlastností si berou ze země sílu, ty, jež na zemi z nebe přicházejí,
sílu však čerpají z mnohem větší dálky, jelikož
vlastnost nebeská, čím víc se v prvku zemském rozšíří, tím
víc také na objemu narůstá, a to pro svůj sklon narůstat a
hustoty nabývat ve svém esenciálním prostředku, jímž jest
duch, neboli subjekt duše, v němž se také nejlépe rozplyne.
A duch pak z nitra zcela přirozeně odejde.
My však použijeme artifitia, jež se přírodě podobá a má
svou vlastní materii a ducha převysoké hodnoty. Zmíněné
síly jsou sítí těla v duchu a aby se rozložily, vábíme je a jímáme
do ducha našeho ve skleněné nádobě uzavřeného, jež
se do země zakope, i s jeho sklonem ke zhuštění. Tímto duchem
pak můžeme živé stříbro obyčejné zmrazit na stříbro
naprosto pravé a vynikající, jaké se v dolech nachází, aniž
bychom je vystavili žáru obyčejného ohně. Tak to bylo
sděleno v Knize experimentů, která je knihou ze všech nejdůležitější
a klíčem k ostatním, jež jsme o tomto Umění sepsali.
Nyní už chápeš, co zmíněný duch při vzájemném pronikání
s jinými materiemi na svět přivádí, dokáže-li bez
pomocí ohně v ušlechtilý kov proměnit živé stříbro, které je
substancí obyčejnou a hrubou, a to s pomocí zcela přirozeného
prostředku. Tím končím povídání o obecné teorii vod
vegetabilních a minerálních, které se dají použít při léčení
lidí a na drahokamy.
Slunce
Nižší příroda se dělí
do tří částí
Země je místem,
kam hvězdné
paprsky ukládají
Vody si berou ze
země sílu
Síly jsou sítí těla v
duchu
9
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
ojednali jsme o intenci a důležitosti Páté Esence ve
věcech a nyní předložím způsob, jak ji z věcí získat.
A začnu Pátou Esencí
I1h8h
neboť ona jest vlastností, na níž se zakládá každá operace do
této knihy pojatá. O dosažení tohoto cíle všichni marně usilovali,
vytrvale hledali věc jsoucí, která by tělo lidské před
zkázou, rozkladem a také umenšením uchovala, neboť jest
zcela přirozené, že člověk by nikdy zemřít nechtěl. Řeknu
dokonce, že UMĚNÍ TRANSMUTACE KOVŮ A KAMENŮ
UŽ BYLO VYJEVENO A ŽE VŠECHNO ZÁVISÍ
NA PÁTÉ ESENCI
I1h8h
Pavel říká v Epištole Korintským: „Čím jsme v těchto
tělesných schránkách, ne-li nákladem bídy a neduhů?“
Všichni bychom chtěli ze sebe tento náklad shodit a shledat
se s Ježíšem Kristem, dodává Pavel.
Jen málo filosofů k tomuto poznání dorazilo, protože
filosofové, lékaři a teologové naší doby nedělají nic než to,
co jim peníze a pocty přináší, a to se Pánu Bohu nezamlouvá.
Náš skutečný filosof Pavel však říká Židům na
konci čtvrté hlavy: „Je psáno, že člověk musí jednou zemřít,
a je tudíž bláznovstvím hledat, co by lidské tělo věčným
učinilo.“ A Pán Bůh sám v druhé hlavě Geneze upozorňuje:
„Ze stromu poznání dobrého a zlého nejez. V den, kdy bys
z něho pojedl, propadneš smrti.“ Pak je vyhnal z ráje, atd.
A pokračuje: „Východně od zahrady v Edenu usadil
Cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili
cestu ke stromu života.“
Bylo by tudíž pošetilé tvrdit, že Pán Bůh by mohl našemu
artifexovi umožnit, aby učinil život člověka věčným i
mimo ráj, z něhož jej vyhnal. Je třeba mít za zcela jisté, jak
Písmo svaté tvrdí, že Pán Bůh každému z nás přisoudil mez
života, za kterou nás žádný um převést nedokáže. Job připomíná:
„Dny lidské jsou krátké a jejich počet je u tebe.“
Ještě jednou tudíž připomínáme, že pošetilá a marná je
každá snaha objevit něco, co by hranici života mohlo posunout.
Nezbývá nám tedy, než hledat to, co by nám před dosažením
hranice života pomohlo ochránit a uchovat naše tělo
P
Umění transmutace
kovů
Jen málo filosofů
k tomu poznání
dorazilo
Bůh přisoudil mez
života
Kniha první Theorica
10
před zkázou, uzdravit je, onemocní-li, a povzbudit, zmohloli
je vyčerpání, a to dokud ve lhůtě Pánem naším určené
smrt se posléze nedostaví. Přirozené důvody nám ostatně
potvrzují, že tělo je možno před zkazitelností uchránit a
z nemoci uzdravit, použije-li se toho, co je méně zkazitelné
než ono samo, protože zkazitelnost a s ní i vyčerpanost jsou
opakem dokonalosti a podobné dává narůst podobnému.
Stejně tak je zřejmé, že žádná věc, jejíž bytí se začne sklánět
k nebytí, se nemůže uchovat s pomocí toho, co se jí podobá.
Je třeba hledat si naopak to, co má sklon k bytí, jelikož
každá věc, co má větší sklon k bytí, než k nebytí, obsahuje
méně protivenství a zkazitelnosti, avšak lék, jehož sklon
k bytí by byl tak dokonalý, že by lidské tělo, jež ještě naživu
jest, zázračným působením uchránil před jakýmkoliv zkažením,
odhalen byl jen nemnohým.
ŽÁDNÝ LÉK NA TOMTO SVĚTĚ MIMO NAŠE
VEGETABILNÍ, ŽIVOČIŠNÉ A NEBESKÉ MENSTRUUM,
NAZÝVANÉ PÁTOU ESENCÍ, VŠAK TAKOVÉHO
VÝSLEDKU DOSÁHNOUT NEMŮŽE.
Pátá Esence chrání tělo před zkažením, pomáhá mu ve
výživě, vrací mládí, jež prošlo, zpevňuje to, co je měkké, a
měkkým činí to, co je tuhé, v tučné proměňuje to, co je hubené,
a hubeným činí to, co je tučné, ochlazuje, co je rozpálené,
a rozpaluje, co je chladné, vlhko vysušuje a suché
vlhčí, aniž by se tím sama nějak pozměnila, operuje na
mnoho různých způsobů, obdobně jako sluneční žár, který
rovněž má různé účinky, bláto nechává tuhnout a vosk rozpouští.
Slunce je však jen jedno a nechová v sobě nic, co by
bylo jeho opakem. Tak jako tento duch, proměněný
v materii, se zaměřuje spíše k tomu než k onomu souboru
vlastností - filosofové tvrdí, že materia prima je samo bytí
věcí - a tak jako forma universální dychtí pojmout do sebe
formy ostatní, tak Pátá Esence musí pocházet právě ze souboru
vlastností, k nimž se připojuje.
Najdou se takoví, co tvrdí, že tato materie není horká,
ani vlhká, studená, ani suchá, protože svou přirozeností se
shoduje se všemi těmito vlastnostmi. Já však jejích omylu
nedbám, a to z důvodů, které ihned uvedu.
Každá věc jsoucí je záležitostí buď smyslů, nebo intelektu,
ve věcech vegetabilních a minerálních však nemůže
sídlit intelekt, jen smyslovost, a ta se skládá ze čtyř prvků.
Sloučením čtyř prvků usiluje o to, aby v každém z nich
všechny prvky byly činné, jinak by se totiž věci z několika
Žádný lék však
dosáhnout nemůže
Pátá Esence chrání
tělo před zkažením
Slunce
Materia prima je
samo bytí
Čtyři prvky
11
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
prvků složené vlastně neskládaly z nich, ale jen z jejich akcidentů,
a osoby by také byly jen akcidenty, nahodilosti, a
ne substance, anebo by byly složeny ze substance od těchto
prvků odlišné, což ovšem není možné připustit.
Pátá Esence se tedy skládá ze čtyř prvků, a ty jsou v ní
všechny do jednoho činné, co do materie i co do formy jsou
co nejsubtilnější a co nejprostší. Nesmíme se však domnívat,
že máme na mysli jednu specifickou Pátou Esenci, naopak,
řeč je o všech pěti, a to podle jejich vlastností a stavu.
Tuto přirozenou věc filosofové nazvali nebe, neboť
stejně jako ona i ono do nás vlévá tu horko, tu zase sucho,
atp. Pátá Esence operuje v lidských tělech ve prospěch, artifexe,
toho, kdo ji vytvořil. Jiní ji zase nazvali menstruum,
protože má tytéž vlastnosti, jak jsme už v jiné naší knize
vysvětlili.
Dobře víme, že naši současníci, kteří z pravdy nic nechápou,
o tom nic nevědí.
Na toto nebe si připevňujeme naše hvězdy, což jsou
rostliny, kameny a kovy, věci všem nám v životě i ve zdraví
společné.
Hippokratés, kníže lékařství, jako první uvažoval o této
přirozenosti, když společně se svými žáky ve svých prognózách
tvrdil: „Existuje-li věc nebeská, jež s mírou použita
stává se obdivuhodnou, pak lékař nesmí bránit v jejím vyzkoušení.“
Já tvrdím, že taková věc existuje.
Hippokratés možná chtěl ze zkoušení vyloučit lidské
tělo v obavě, že by kvůli rozdílné míze mu přivodil onemocnění.
Je-li však onemocnění zjevné a víme o něm, pak
věci znalá pomoc je učiní snesitelnějším, a i když jedině Pán
Bůh nás zdravím poděluje, k vyléčení snadnějším.
Z toho můžeme vyvodit, že Hippokratés moc Páté
Esence znal.
Jan z Damašku ji budoucím generacím připomíná
v knize prostých léků, jelikož hned na začátku píše: „Jinde
příčinu hledati nelze, než v nebi.“ Neříká však už, jaké nebe
má na mysli.
JEDINĚ JÁ JSEM TI VŠECHNO VYJEVIL, BYS
PÁNA BOHA POZNAV, JEJ MILOVAL A CTIL A MĚL
NA MYSLI KONATI VŠECHNO JEN K JEHO CHVÁLE
A CTI.
Pátá esence se skládá
ze čtyř prvků
Hippokratés, kníže
lékařství
Jan z Damašku
Kniha první Theorica
12
emysli si, že v tom, co jsem ti o Páté Esenci pověděl,
jsem ti zalhal, a věz, že nikdo se o ní zatím nedozvěděl
a nic z ní nepochopil a že dosud se nenašel nikdo,
kdo by tuto tajnou dovednost chápat dokázal.
Vezmi
I1h8h
červené nebo bílé, nejlepší, jaké ti pod ruku přijde, pokud
možno zachovalé
I1h8h
a destiluj je obvyklým způsobem v G s kovovými brachiálními
trubkami, aby bylo lépe
Upozorňuji ještě, že by stačilo třikrát :
a pak dobře uzavřít, aby se žhavý duch neodpařoval. Mýlí se
však ti, a není jich málo, kdož tvrdí, že je třeba
sedmkrát.
K tomu ti poskytnu neklamné znamení: jakmile uvidíš
hořet cukr v něm namočený, znamená to, že
je dostatečná.
V takto získané vodě máš materii, z níž se těží Pátá
Esence.
Vezmi tudíž tuto vodu a vlej ji do nádoby, jíž se říká
cirkulační, nebo pelikán a taky nádoba Hermova, její tvar ti
N
Červené nebo bílé
Destiluj je
Stačilo by třikrát
Vezmi tuto vodu a
vlej jí do nádoby
13
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
tu nakreslím, a uzavři ji hrdlo řádně kadidlem, změklým
tmelem, nebo nehašeným vápnem smíchaným s vaječným
bílkem. Pak ji, aby byla v teple, vložíš do matolin, nebo do
hnoje, jež jsou přirozeně teplé, nech tudíž předem v koutě
domu nasypat asi tak třicet košů matoliny či hnoje. Tolik je
ho totiž třeba k tomu, aby nádobě teplo nechybělo a aby nebyla
přerušena cirkulace vody.
Uvidíš pak, jak Pátá Esence, neboli horní část nádoby
barvy nebeské nabude a příčnou čarou se oddělí od části
dolní, což je sedlina, a ta je barvy kalné.
A tak to platí pro všechny věci tohoto světa, jejichž povaha
se dá s pomocí artefitia měnit.
V jiné nádobě pak po mnoho dnů necháš cirkulaci pokračovat,
a když posléze hrdlo, které jsi shora popsaným
způsobem uzavřel, otevřeš, tu pach, který se vyřine, nebudeš
moci k žádnému jinému pachu na světě přirovnat, neboť
každého, kdo do domu vejde, přivábí, a taky jestliže nádobu
na věži vystavíš, ptáky k sobě přiláká, až se kolem ní shluknou.
Tuto naši Pátou Esenci pak budeš moci použít při
transmutaci kovů, neboť věz, že jsi právě získal Vegetabilní
rtuť. Jestliže se však nádherná vůně, jež by všechny zvábila,
z nádoby nevyřine, tu ji znova uzavři a čekej, dokud se ti
vytouženého znamení nedostane.
Barvy nebeské
nabude
Vápno
Vegetabilní rtuť
Kniha první Theorica
14
Takto získaná naše Pátá Esence však ještě nebude mít
žádoucí účinnost, neboť do ní zatím nebylo vdestilováno to,
co jí dopomůže k takové vznešenosti, že z ní bude moci
vzejít cosi, co filosofové klíčem veškeré filosofie nazývají, a
skrze něž věci dosáhnou formy tak ušlechtilé a materie tak
subtilní, že jejímu tvůrci tato Pátá Esence a zmíněné hvězdy
postačí k tomu, aby konal zázraky na Zemi.
Nehynoucí a obdivuhodnou Pátou Esenci náš nejvyšší
Pán nevytvořil jen v G, ale v každé rostlině, kameni, kovu či
živočichu.
Otevři tedy oko svého intelektu, abys pochopil pravdu.
Každá věc jsoucí a zkáze podléhající bývá opotřebovávána
zkažeností, neboli činností prvků proti ní obrácených, které
jí zkázu přinášejí.
Chceš-li získat Pátou Esenci, vezmi materii nezkaženou
a počínej si tak, aby prvky zkázu přinášející na ni nemohly
působit.
Získej Pátou Esenci z G s pomocí brachiálních trubic,
jak jsme již uvedli, a to z jakéhokoliv
I1h8h
To je také první a hlavní způsob.
Klíč veškeré
filosofie
Abys pochopil
pravdu
15
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
Druhý záleží v tom, že vezmeme břichatou láhev
s dlouhým hrdlem, ze dvou třetin ji naplníme zmíněným G a
jak shora řečeno, voskem ji hrdlo uzavřeme a na téže místě
ji do země zakopeme. Jakmile se ti dostane znamení, o
němž jsme se ti už zmínili, odeber Pátou Esenci tak, že
hrdlo láhve otevřeš, dej si však pozor a s nádobou zacházej
šikovně, aby se Pátá Esence s kalem nesmíchala.
Nádoby, v nichž se artefitium odbývá, jsem ti už popsal:
jsou loket vysoké, na dlaň široké, bez prasklin a pevné,
plné až po hrdlo G.
Dostane se ti
znamení
Kniha první Theorica
16
alším tajemstvím přírody je umění, jak těžit Pátou
Esenci ze všech rostlin, ovoce, koření, masa živočichů
etc.
Vezmi z věcí vyjmenovaných tu, která ti vyhovuje, a
dobře ji v hmoždíři utluč, vlož do nádoby C* na čtyřicet dní,
destilací třikrát čtyřikrát D nech projít, a tak získáš G, jež
vložíš do jakékoliv nádoby S, shora popsané, a čekej, dokud
pachové znamení, o němž jsme se už zmínili, neobdržíš.
Nebo z dotyčné věci vytěž čtyři prvky tak, že vzduch a vodu
do nádoby vložíš, a čekej na pachové znamení, které už
znáš.
Toto jest převeliké dílo prováděné v umění lékařském.
Páté Esence na tento způsob získané někdy samy o
sobě působí lépe, než léky z nich vyrobené, a konají zázraky.
Operace je, jak sám vidíš, jednoduchá. Ničeho není
třeba přidávat, všechno se odbude tak, že z Pátých Esencí je
odstraněno to, co bylo nadbytečné.
Pro těžení prvků z rostlin platí obecná zásada, že
v hmoždíři utlučeš, co utlučeno být má, do skleněné nádoby
dáš a tu do hnoje či koňského trusu kvůli C na půldruha měsíce
vložíš. Jakmile tento čas projde, nádobu vložíš do horké
páry, a provedeš tak D až do konce.
Pak ampuli z horké vody či páry vyndej, nalej na kal
vodu, se kterou jsi provedl D, uzavři láhev tak, jak byla, a
vlož do C na deset dnů. Po uplynutí desíti dnů, proceď
znova D za tepla, jaké má popel.
Tím jsi získal dva elementy, vzduch a vodu.
* označování operací a nádob písmeny: viz poznámku v doslovu
D
Převeliké dílo
v umění lékařském
Získal jsi dva
elementy, vzduch a
vodu
17
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
Horkost lázně se označuje prvním stupněm, horkost
popela stupněm druhým, horkost ohně stupněm třetím.
Znalost těchto stupňů je ti k velkému užitku.
Pří horkosti druhého stupně zůstane vzduch dole
v nádobě na dně. Poté vrať vodu odebranou kalu a nádobu
zavřenou tak, jak byla, vlož na tutéž dobu do C.
Znova vykonej lázeň horkem třetího stupně a pak ještě
další ve vodě či v páře. Tentokrát ti na dně nádoby zůstane
oheň, který se při této teplotě nemůže vypařit. Ten uchovej
zvlášť.
Co se kovů týče, ty budeš napřed s pomocí našeho
menstrua v hnoji týden rozpouštět, počínej si ale tak, aby
menstruum se smíchalo s věcmi vegetálními a nabylo tudíž
na účinnosti. Jakmile budou rozpuštěny, vlož je do D
s ohněm prvého stupně, aby odešlo menstruum, a vlož
všechno do C na půldruha měsíce, pak se vrať k D, jak jsi to
s věcmi vegetálními učinil, a pokaždé znova menstruum na
kal přidej.
Co se kovů týče
Kniha první Theorica
18
odně filosofů rozpouštělo kovy v obyčejné lučavce,
složené z vitriolu a ledku, a odpařováním pak vodu
odebírali, dokud v nádobě nezůstalo jen vápno.
Vápno pak máčeli obyčejnou vodou a tu rovněž odpařovali
a nakonec vápno rozpouštěli menstruem. Když je pak však
při svém počínání používali, nedocházeli kýženého cíle,
protože roztok, jenž se lučavkou získá, není ten, jehož si
příroda hledá. Ti, kdož si takto počínali, totiž nic nevěděli o
účinnosti věcí vegetálních, jež naše menstruum vyostřují, a
neznali ani vulgární vodu rtuti, kterou jsme my králi Robertovi
v kompendiu našeho Testamentu a v té části Codicíllia,
kde je pojednáváno složení perel, objevili.
V této kapitole ti odhalíme způsob, jak kalcinaci, neboli
zvápenatění provádět, aniž by kovy přišly o svou
zvláštnost a menstruum se přitom v co nejkratší době rozložilo.
Vezmi zlato, nebo stříbro, do tenkých plíšků vykované,
a stejné množství obyčejného živého stříbra dej na slabý
oheň. Když začne dýmat, vlož do něj plíšky a dřívkem míchej,
pak všechno vylij do nádoby se studenou vodou, a až
se směs bude moci lámat jako zvonovina, nech živé stříbro
pomalu vypařit. Znova vlož do vody a když směs ztvrdne,
přidej obyčejné soli asi tolik, co by čtvrtině směsi odpovídalo,
a pečlivě v hmoždíři utluč, až bude na pohled připomínat
černou sůl. Chceš-li živé stříbro uchovat, vlož sůl do
sublimatona, nechceš-li jí uchovat, pak jí vlož do nádoby,
jež by oheň snesla, a ponechej ji tam, dokud všechna rtuť se
nevypaří, neboli dokud nebude sublimována. Poté sůl vlož
do jiné nádoby a nalej na ni
Vitriol H
Ledek
Způsob jak kalcinaci
provádět
Zlato
Stříbro
19
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
podle libosti vřelé vody a dřevem míchej, dokud se sůl
v černé vodě nerozpustí. Roztok nech usadit a pak vylévej
tak, aby na dně zůstala sedlina, na kterou naleješ znova
vřelou vodu, pak potřetí všechno zopakuj a tak pokračuj,
dokud voda, kterou vyléváš, nebude čirá, jak byla, když jsi
ji do nádoby vléval. Vápno dej sušit na slunce, a když je pak
na jemný prach rozemneš, získáš cosi velice dokonalého,
s čím provedeš, co se ti v tomto Umění zlíbí. Jiné kovy vápenatí
na jiný způsob.
Vápno
Kniha první Theorica
20
ůh udělil Páté Esenci vlastnost, kterou obecně vzato
můžeš získat z každého dřeva, ovocného plodu, květiny,
kořene, listu, kamene, kovu či masa, etc., především
z věcí přirozeně vzniklých.
Tajemství této mistrovské dovednosti je následující:
Jakmile oddělíš Pátou Esenci
I1h8h
od kalu, získáš pak s její pomocí bez námahy a bez jakéhokoliv
nebezpečí všechny další Páté Esence, a to během pouhých
tří hodin.
Vezmi tudíž ve jménu Božím cokoliv, z čeho chceš
Pátou Esenci získat, a vlož to do naší Páté Esence získané z
I1h8h
které předtím bylo na prudké slunce, je-li jaro, vystaveno, či
do nádoby vloženo a v ní na mírný oheň postaveno, a během
tří hodin tak získáš Pátou Esenci oné věci s naší Pátou
Esencí smíchanou, neboť naše Pátá Esence se změní, převezme
vlastnosti toho, s čím byla spojena.
Bude-li to horké, studené, vlhké, suché nebo projímavé,
či jakékoliv jiné kvality a pachu, téže povahy nabude i Pátá
Esence na tento způsob získaná, neboť, jak jsme ti odhalili,
naše Pátá Esence má schopnost to či ono složení asimilovat.
Budeš tedy mít Pátou Esenci odpovídající tomu, cos dovnitř
vložil, neboli stejného pachu, chuti, složení a působnosti,
etc.
Při léčení je tudíž třeba postupovat velice opatrně, neboť,
jak je ti nyní jasné, jeden a týž lék může mít velice
různé účinky.
S naším Nebem a jeho hvězdami, jak jsme se o nich
výše zmínili, činěny budou skutky přirozené, jež budou za
zázraky považovány.
B
Tajemství mistrovské
dovednosti
21
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
e třeba pořídit seznam všeho, co je v prvním, druhém,
třetím a čtvrtém stupni horké, co je v prvním, druhém,
třetím a čtvrtém stupni vlhké, co je v prvním, druhém,
třetím a čtvrtém stupni chladné, a toho, co je v prvním,
druhém, třetím a čtvrtém stupni suché, abychom to mohli
při léčení aplikovat na naši Pátou Esenci tak, aby artifex,
takto poučen, se mohl všemi zabývat a měl přitom na
paměti jejich složení, chuť, váhu a mohl různé účinky
s jejich pomocí v lidském těle vyvolávat.
Mám-li odhalit povahu a vlastnosti věcí, nebo sdělit,
v jakém stavu se přirozeně nacházejí, dělá mi to značné starosti.
Musím odmítnout mínění těch, kdož tvrdí, že objevili
dvě povahy v jedné a téže věci téhož stupně. Tak třeba o
pepři a castoreu* tvrdí, že jsou horké a suché ve čtvrtém
stupni. Proti jejich názoru uvádím následující argument.
Čtvero hlavních substancí, což jsou čtyři elementy,
mají každá svou sféru, v níž přirozenost každé z nich je silnější,
než ve sférách jiných, a to i když se v dotyčné jiné
sféře nacházejí, protože všechny jsou ve všech a v tom je
příčina soudržnosti a skladby osob, jež vzniká skrze přirozené
mísení sfér, ty kdyby se totiž nesmísily, nic by nevzniklo,
elementům by scházela universální přirozenost
světa a nemohlo by tudíž dojít ani k jejích skladbě zvláštní a
jednotlivé: kde chybí obecné, chybí i zvláštní a jednotlivé.
Každý element má však přirozeně větší zdatnost ve své
vlastní sféře, tak jako horko je ve sféře ohně mocnější než
sucho a každá jiná vlastnost.
Každý ze zmíněných elementů právě tak má svůj
zvláštní subjekt v různých osobách, a v něm je jeho zdatnost
mocnější nad ostatní elementy, jako je horkost v pepři mocnější
než v šafránu nebo v aloe.
Proto tvrdím následující věc: každý účinek musí vyplývat
z přirozenosti své příčiny. V ohni, který je příčinou destilace,
lépe se například vynacházejí věci, jež destilaci mohou
být bez úhony podrobeny. Kdyby nějaká věc v sobě
chovala dvě stejné kvality, jako dejme tomu pepř horkost i
suchost, a to ve stejném stupni, nacházely by se pak v jedné
a téže věci i dvě stejné kvality obrácené proti chladu. Pak by
ovšem mohlo naopak dojít k tomu, že by se v jedné a téže
věci ocitly chlad a vlhko obrácené proti horku a suchu, což
ale není možné. Vždyť pepř vzal své jméno od ohně, pro-
* Castoreum, výtažek ze žláz bobra, používaný kdysi jako sedativum.
J
Odhalit povahu věcí
Castoreum
Čtyři elementy
Účinek musí vyplývat
z přirozenosti své
příčiny
Pepř
Kniha první Theorica
22
tože obsahuje horkost, aloe si je vzala ze vzduchu, protože
je vlhká, mandragora z vody, protože je chladná, a myrobalán
* ze země, protože je suchý. Není to možné, jak jsme už
sdělili, jelikož by to vyvolalo nesoulad v přirozeně vzniklých
jedincích, kteří by pak neměli kvality od jiných odlišné,
či nad ostatními převládající.
Každý element nese označení podle povahy své sféry, a
v ní pak žádný jiný nemá tolik vlády jako on. Ve své substanci
člověk převládá svou kvalitou. Oheň je horký přirozeností
vlastní a suchý přirozeností získanou, a horkost
v něm převládá nad suchostí. Tak je tomu i u jednotlivých
lidských bytostí, z nichž každá musí mít svou přirozenost,
má-li se výsledek shodovat s příčinou.
Oheň je horký a suchý a nemůže tudíž při ohřívání šířit
nic jiného, než horkost a suchost, suchosti samozřejmě
méně než horka. A co jsme řekli o ohni, to můžeme vztáhnout
i na vlastnosti a přirozenosti elementů. Oheň je ve své
sféře jako forma a ostatní elementy jako materie. Pročež
uzavřeme tím, že v subjektu je jeho kvalita coby ohně větší,
než jakákoliv jiná, je jako Král, zatímco kvalita, jež nejvíce
se s touto shoduje, je jako voják, a kvalita, která jí odporuje,
je jako otrokyně.
Uvedu příklad, na němž ti lépe objasním, co jsem tu
tvrdil, a poskytnu ti možnost, abys mi důkladně svými
vlastními argumenty mohl klást odpor.
Pepř je horký svou přirozenou vlastností a suchý vlastností
získanou, horkost proto v něm musí být větší než suchost,
o vlhkosti a chladu nemluvě. V pepři je tudíž horkost
Král, víme však, že suchost se více než každá jiná vlastnost
shoduje s ohněm, a proto je Královna. Ve vztahu k horku po
suchu přijde na řadu vlhko, a proto bychom o něm mohli
říci, že je Voják. Proti horku se do protikladu staví jedině
chlad, a ten by tudíž v pepři mohl představovat, máme-li
v podobenství pokračovat, otrokyni. Stupně takového žebříčku
přirozených vlastností jsou sestaveny podle toho, čeho
je více a čeho je méně.
Královna se ke Králi hodí lépe než voják, nebo než otrokyně,
a proto právě ona víc než voják, nebo než otrokyně
musí v královském sídle nacházet svou důstojnost. Královna
* Peckovitý plod stromu, rostoucího v Indii, používaný v barvířství
(therminalia chabula, phyllantus emblica).
Mandragora
Aloe
Pepř
Horkost je Král
Suchost je Královna
Vlhko je voják
Chlad je otrokyně
23
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
sice Králi není rovna důstojenstvím, následuje ho, je však o
stupeň níž, a proto se jí říká třetí.
Takže suchost v pepři dosahuje třetího stupně.
Voják má v královském sídle menší důležitost než
Královna, a tato okolnost je vyjádřena nižším stupněm, zaujímá
tudíž druhý stupeň, jako vlhko v pepři. Otrokyně je na
tom hůř než voják a všichni ostatní, což znamená, že se nachází
o další stupeň níž, a patří tudíž k prvnímu stupni.
Z toho vyplývá, že pepř je horký ve stupni čtvrtém, suchý
ve třetím, vlhký ve druhém a chladný v prvém. A co tu
o pepři říkáme, mohli bychom, co se shod a rozdílů týče,
tvrdit i o jiných věcech a o jiných vlastnostech.
Navíc bys měl vědět, že ne všechny věci přirozené obsahují
vždycky všechny čtyři stupně, ale že je naopak hodně
těch, jimž se některých stupňů nedostává.
Aby bylo všechno jasnější, vyznačíme u každého
stupně pro každou kvalitu čtyři punkty, a ty nám budou
sloužit coby opěrný bod, jímž uvedeme do pohybu intelekt,
abychom pochopili, jak jsou věci složeny a jak se jejich složení
různí.
V určování stupňů vládne takový zmatek, že není na
světě vědy, o které by toho bylo méně známo, my však o
nich stejně krátce pojednáme. A především povíme, že věc,
která je horká ve čtvrtém stupni, obsahuje všechny ostatní
stupně, a totéž platí i pro věci chladné, etc. Věc, která je
horká ve třetím stupni, je suchá ve druhém, vlhká v prvním
a chladná ve dvou punktech. Ta, která je vlhká ve třetím
stupni, je studená ve druhém, horká v prvním a suchá ve
dvou punktech prvého stupně, a to platí i pro ostatní kvality.
Věc horká ve druhém stupni je právě tak v prvním suchá
a ve třech punktech dalšího stupně vlhká, se dvěma
punkty chladu. Zatímco věc, která je v prvém horká, ve
třech punktech dalšího stupně a v jednom punktu všeobecně
je chladná.
Horkost v prvém, druhém a třetím stupni, to je otázka,
které se stále mluví, protože je možné, aby se v jedné a též
osobě setkala horkost ve třetím a pak ještě v nějakém dalším
stupni, pak se ale od sebe co do aktivity a pasivity liší. Je-li
v někom nějaká forma coby Královna, pak tato osoba pod
Králem trpí, protože jedině Král může být formou, zatímco
Královna, Voják a otrokyně jsou tu coby materie. Což znamená,
že funkce jedné a téže kvality, jak se objevuje
v různých osobách, není pro shora uvedený důvod tatáž. A
Ne všechny věci
přirozené obsahují
čtyři stupně
Kniha první Theorica
24
to právě měj na paměti a použij spíše jednoho léku prostého,
než mnoha k jednomu účelu spojených.
Zde máš příklad: mořská cibule* je horká ve třetím
stupni a agnocastus** je horký rovněž ve třetím stupni. Jestliže
je na našem těle vyzkoušíme, pak zjistíme, že účinnější
je agnocastus než mořská cibule, a to protože v agnocastu je
horkost Král, zatímco v mořské cibuli jen Královna, a jelikož
Král je větší mocí obdařený, účinněji také pracuje. Horkost
je v mořské cibuli odsunuta stranou a je pasivní, zatímco
v agnocastu je naopak aktivní. Věc činná je účinnější
a silnější než věc trpná.
Horkost v mořské cibuli má navíc dva punkty chladu,
které se proti horkosti obrací, v agnocastu má proti sobě dva
punkty jednoho stupně. A horkost mořské cibule konečně
nevyvolává nic než usýchání, protože je neoddělitelná od
své přirozenosti, jež se utvořila ve vyprahlosti, zatímco agnocastus
spíše rozpaluje, než aby vysušoval, horkost je
v něm prostě Král, zatímco suchost je rozpálená, napřed působí
přirozenost ohně a pak vysouší, neboť v každé věci napřed
proběhne děj jí vlastní a podstatný, a teprve pak děj
přisvojený.
Sledujte jen, co se děje s hlínou, vložíme-li jí do ohně:
napřed se rozehřeje a pak vyschne, a to protože oheň, jemuž
je podřízena suchost, ji nakonec podle své přirozenosti odstraní.
Takový je tedy rozdíl mezi věcmi s horkostí ve třetím
stupni, a taktéž je tomu i u věcí vlhkých, studených a suchých,
ne však ale už u léků složených proto, aby jednoho
účinku dosáhly. Jedna kvalita totiž pomáhá druhé, stupeň
stupni a punkt punktu.
Zde máš příklad.
* Mořská cibule, neboli scilla, je jedovatá cibulovitá rostlina,
používaná pro léky tišící srdeční záchvaty. Roste v Středozemí a na
Kanárských ostrovech. Označuje se tak i Urginea scilla, kterou znali
už Egypťané a Řekové, i s jejími léčivými diuretickými účinky.
Galenus ji nazývá squilla a Plinius ji zaměňuje s rostlinou zvanou
Paucratium, kterýžto omyl uvedl na pravou míru teprve Mattioli v
XVI. století. Je diuretická, bere se při srdeční slabosti, cyrhóze jater a
onemocněních ledvin.
** Složenina řeckého výrazu agnos a latinského castus. Oba označují
cudnost. Tato rostlina (viticem) byla ve starověku považována za
afrodisiakum. V Řecku se jí zdobily ulice při oslavách bohyně Palas
Athény, která byla považována za cudnou. Jinak druh vrby, jejíž
výhonky slouží k pletení košíků.
Mořská cibule
Horkost v mořské
cibuli
25
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
Lék je složený z aloe, dlouhého pepře, suchých růží,
lentiškových slz,* karafiátu, fenyklové šťávy a skamonie
(Convolvolus scammonia). Podívejme se nyní na stupně tohoto
léku. Aloe je vlhká ve druhém stupni, studená
v prvním, horká ve dvou punktech stupně a suchá v punktu
jednom. Dlouhý pepř je horký ve třetím stupni, suchý ve
druhém, vlhký v prvním a studený ve dvou punktech stupně.
Suché růže jsou suché ve druhém stupni, horké v prvním,
studené ve dvou a vlhké v jednom punktu. Lentišek je suchý
ve třetím stupni, horký ve druhém, studený v prvním a
vlhký ve dvou punktech. Karafiáty jsou horké ve třetím
stupni, suché ve druhém, vlhké v prvním a studené ve dvou
punktech. Fenyklová šťáva je horká v prvním stupni, suchá
ve třech a vlhká ve dvou a studená rovněž ve dvou punktech
stupně. Skamonie je horká ve čtvrtém stupni, suchá ve třetím,
vlhká ve druhém a studená v prvním stupni.
Podívejme se nyní, kolik stupňů a punktů mají tyto
věci, abychom jejich spojením získali jeden prostý stupeň,
podle jehož přirozenosti se lék dá poznat.
Vezmeme si například kvality horké a rozdělíme stupně
do punktů, pak spojíme punkty po čtyřech a vytvoříme
z nich stupně.
V aloe jsou dva punkty horkosti, v dlouhém pepři je
jich dvanáct, v lentišku osm, v karafiátu dvanáct, ve fenyklu
čtyři, ve skamonii šestnáct. V tomto léku je tedy celkem padesát
osm punktů horkosti.
Čtyři punkty chladu máme v aloe, dva v dlouhém pepři,
jeden v růžích, čtyři v lentišku, dva v karafiátu, jeden ve fenyklové
šťávě a čtyři ve skamonii. V našem léku je tedy
celkem devatenáct punktů studených.
V aloe je osm punktů vlhkosti, čtyři jsou v pepři, jeden
v růžích, čtyři v karafiátech, dva ve fenyklové šťávě a dva
v lentišku a osm je jich ve skamonii, celkem tu máme tedy
dvacet devět punktů vlhkosti.
V aloe máme pak jeden punkt suchosti, osm je jich
v dlouhém pepři, osm v karafiátech, dvanáct v lentiškových
slzách, čtyři v růžích, tři ve fenyklu a dvanáct ve skamonii,
celkem tu máme tedy čtyřicet osm stupňů suchosti.
Sečtěme nyní všechny punkty: padesát osm suchosti,
devatenáct chladu, dvacet devět vlhkosti a čtyřicet osm suchosti.
Nyní si srovnejme punkty protivné a punkty kvalit
* tj. z lepkavé mízy na pupenech lentišku
Aloe
Pepř
Růže
Karafiát
Kniha první Theorica
26
souhlasných a rozdíl přisoudíme našemu léku. Odečteme-li
tudíž od padesáti osmi punktů horkosti devatenáct punktů
chladu, zůstane nám třicet devět punktů horkosti. Dvacet
devět punktů vlhkosti, odečteno od čtyřiceti osmi punktů
suchosti, nám poskytne rozdíl devatenáctí punktů suchosti.
Získali jsme třicet devět punktů horkosti a devatenáct
punktů suchosti, seskupme nyní tyto punkty do stupňů. Lék,
jímž se zabýváme, nám nakonec dá čtrnáct punktů, neboli
tři stupně a dva punkty. Což znamená, že je horký ve čtvrtém
stupni, ale ne úplně, jak tomu ostatně bývá u všech složených
léků.
Tím je dokázáno, jak jsme už řekli, že každá kvalita
pomáhá té, jež se jí podobá. A že kvalita, která v prostém
léku může být pasivní, se stane aktivní v léku složeném, a
naopak.
Bez této nauky se neobejdeš u léků složených, hlavně
chceš-li znát poslední stupeň, který je výsledkem stupňů
několika, a být si jist, že tvůj lék zahřívá, vysušuje, vlhčí
nebo ochlazuje. Někteří filosofové z toho, co ve vlastních
kvalitách prostých léků zůstávalo neznámé, dělali naopak
vlastnosti osvojené, což je nesmyslné a proti zákonům přírody
obrácené. Král musí být nade všechny ostatní ve své
říší mocnější, jinak by ani králem nebyl, a byla by tím rovněž
zrušena jednoduchost věcí, moc a vlastnosti a to, co je
aktivní, i to, co je pasivní.
Tato nauka je velice obsáhlá, my však naši úvahu
v tomto místě ukončíme, neboť jsme ji v úplnosti pojednali
jinde, a sice v knize O zásadách lékařství, dále v knize nazvané
O tíži a lehkosti elementů a rovněž v knize O důvodech
zdraví a v knize Poučení o stupních. V nich je tato nauka
pojednána zevrubně, tobě však k tomu, abys z ní něco
znal, stačí to, co zde bylo uvedeno.
Fenykl
Tato nauka je obsáhlá
27
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
tázka: Proč jsi tu neuvedl všechny vhodné léky i se
svými stupni, aby podle tvé nauky bylo snazší používat
složených léků?
Odpověď: Neuvedl jsem je, abych se neprohřešil
zdlouhavostí, chci totiž, aby kniha byla co nejkratší.
Otázka: Proč jsi tedy aspoň nepopsal způsob, podle
nějž by se stupeň léků, které jsi nevyjmenoval, dal určit?
Odpověď: Aby ses mohl v otázce kvalit vlastních lékům
do stupňů rozdělených poradit s postoji různých filosofů.
Pro kvality osvojené ti musí postačit, co bylo shora
řečeno. Jestliže filosof tvrdí, že nějaký lék je horký a suchý
ve čtvrtém stupni své vlastní kvality, začneš tím, že dotyčnému
léku dodáš tuto kvalitu, protože filosofové ti to radí, a
pak způsobem shora uvedeným posoudíš možnost přidání
dalších kvalit podle větší či menší shodnosti s tou, jež je
léku vlastní. Každá další shodná kvalita usnadňuje působení
kvality léku vlastní a přispívá ke zrušení působení protikladného.
Tak třeba u pepře je horkost kvalita vlastní, a to
ve čtvrtém stupni, musí však mít i jiné kvality, jež s horkostí
se snášejí, tak třeba suchost, ne však ve stejném poměru.
Horkost je Král, suchost je Královna, to znamená, že je o
stupeň níž. Další kvalitou, jež po suchosti se nejlépe
s horkostí snáší, je vlhkost, a ta se zase nemůže rovnat suchosti,
ale nacházet se o stupeň níž. A chladnost, která je
v pepři, coby protiklad horkosti, musí být oproti vlhkosti o
stupeň níž. Pak budeme moci říci, že lék je horký ve čtvrtém,
suchý ve třetím, vlhký ve dvou a chladný v jednom
stupni.
Tato obecná zásada stačí k posouzení dalších kvalit.
Otázka: Proč jsou některé léky ve čtvrtém stupni smrtelné,
a jiné ne?
Odpověď: Některé léky jsou horké, suché, vlhké nebo
chladné ve stupni čtvrtém, jiné zase ve třetím a některé ve
druhém, nebo také v prvním. Upři mysl k obecně platné zásadě,
jež tvrdí, že každý lék, který se nachází ve čtvrtém
punktu čtvrtého stupně, ať je horký, suchý, vlhký či
chladný, je prostě smrtelný. Z horkých si připomeňme oměj,
bodlák, jmelí a oleandr, jenž zabije jelena. Ze suchých si
zapamatujme bílý i červený otrušík, žíhaný kov, kov zelený
a sádru. Z vlhkých živé stříbro. Z chladných nezapomeň na
bolehlav a na mozek.
O
Je třeba poradit se
s postoji různých
filosofů
Horkost je Král,
suchost je Královna
Posouzení dalších
kvalit
Oměj
Kniha první Theorica
28
Vyjdou-li tyto léky ze čtvrtého punktu, jsou smrtelné
méně. A zvláště jsou-li smíchány s jinými léky, jež smrtelné
nejsou. Takový je například blín.
Otázka: Proč zabíjí spíš to, co se nachází v posledním
punktu čtvrtého stupně coby horké, suché, vlhké nebo
chladné, než to, co se nachází v posledním punktu jiných
stupňů?
Odpověď: Esence, jež je jejich základem, je v nich
prostší, a tato prostota dozrála v subtilní materii spíše v nich
než v jiných stupních, a v tomto ohledu si podrž v paměti
příklad baziliška a slunečního paprsku.
Abys stupně léků pochopil, uvedeme zde deset figur,*
s jejichž pomocí uvedeš rozum do chodu a všechno pochopíš,
jak jsme to už se stupni učinili.
Znalost čtyř prostých léků v posledním punktu čtvrtého
stupně je obsažena ve čtyřech figurách, a další čtyři figury
obsahují ty, jež jsou prosté ve třech punktech čtvrtého
stupně, a v jiných čtyřech figurách zase ty, jež jsou prosté
ve třech punktech čtvrtého stupně, a v dalších čtyřech figurách
najdeš ty, co jsou prosté ve třetím stupni, a pak ještě
v dalších čtyřech ty, co jsou prosté ve druhém, a
v posledních čtyřech, co jsou takové ve stupni prvním.
* V textu se neobjevují, z původního kodexu je pozdější vydání patrně
vynechala.
Jmelí
Blín
29
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
a stejný způsob, jako je ten, s jehož pomocí jsme se
naučili získat Pátou Esenci z věcí vegetálních, je
možno ji získat i z věcí minerálních. Vzhledem
k tomu, že rozum dokáže pochopit vícero věcí od sebe odlišných
najednou, a to tak, že přisoudí hodnotu poznání
zvláštního tomu, které je poznáním obecně platným, bude
nyní vhodné zabývat se Pátou Esencí kovů.
Vezmi tudíž vodu rtuťovou, vyrobenou způsobem,
který jsme ti pověděli v našem Testamentu, a sice v hlavě
nazvané O merkuriálech, jež začíná slovy: „Ty, synáčku
mízy lunární atd.,“ a rozpusť v ní pět uncí toho, čemu se
říká Přečistá luna, přes filtr vydestiluj a odděl od kalu,
v němž zůstala bahnitá část vody. Tato voda rozpouští
všechny věci hmotné a zvláště stříbro, s jehož pomocí se
pak vytvářejí perly v jejich prvotní přirozenosti, jak jsme o
tom pověděli v Testamentu a rovněž v Codicillu, který jsme
zaslali králi Robertovi.
Druhá voda se vyrobí tak, že vezmeš půl unce olova a
výše uvedené vody podle libosti, a když uvidíš, že olovo se
rozpouští, oddělíš od něho vodu s pomocí destilace přes
filtr: napřed vyhoď první kal, který k ničemu není, další kal
destiluj v páře a uchovej pro vhodnou příležitost.
Třetí voda se vyrobí tak, že vezmeš unci mědi a rozpustíš
ji ve vodě, jaké kvality chceš. Necháš ji usadit a ampuli
v chladném místě po dobu jednoho přirozeného dne.
Zelenou vodu pak oddělíš filtrem a vyhodíš první kal, znovu
vodu v křivuli destiluješ a druhý kal uchováš.
Čtvrtou vodu vyrobíš tak, že vezmeš unci ryzího cínu,
rozpustíš jej ve vodě první kvality a destiluješ. Vezmeš pak
tuto vodu i s jejím bahnem a prvním kalem, vydestiluješ
v křivuli a druhý kal uchováš.
Pátou vodu vyrobíš tak, že vezmeš unci ryzího železa,
rozpustíš je v takovém množství vody první kvality, aby postačila,
filtrem vydestiluješ, první kal odebereš a zahodíš,
destiluješ v křivuli a kal uchováš.
Šestou vodu vyrobíš tak, že vezmeš unci ryzího zlata a
rozpustíš je způsobem, o němž jsme ti pověděli
v Testamentu, neboli v ryzí lunatině a ve stejném množství
vody Páté Esence, a pak už postupuješ jako u ostatních
kovů. Ve druhé vodě druhého kovu můžeš rozpustit kov
třetí, v druhé vodě kovu třetího můžeš rozpustit kov čtvrtý,
ve vodě kovu čtvrtého pak kov pátý a ve vodě pátého kovu
N Získat Pátou Esenci z
věcí minerálních
Vezmi vodu rtuťovou
Rtuť
Stříbro
Perly
Olovo
Měď
Cín
Druhá voda
Třetí voda
Čtvrtá voda
Pátá voda
Šestá voda
Železo
Zlato
Kniha první Theorica
30
kov šestý. Množství vody není stanoveno, vezmi jí tolik,
aby to k rozpouštění kovu stačilo.
Pátá Esence, to je právě bahnitost těchto kovů, neboli
ona minerální Rtuť, jíž si filosofové v lékařství a v alchymií
tak cení při operacích alchymistických, minerálních a lékařských.
Právě v alchymii jsou však tyto Páté Esence ceněny
ještě subtilněji, protože rovněž pocházejí z materie nad jiné
subtilnější, k níž se dá dojít pouze dělením elementů, jak o
tom povím ve třetím oddílu této knihy.
Jakmile jsou kovy rozpuštěny, každou vodu z nich
uchováš a rozdělíš je do dvou částí. Jednu část ulož i se
svým kalem do skleněné křivule a destiluj ji v pouštním
bahnu, což je vzduch složený ze dvou hmot, a v pícce, již
jsme ti tu nakreslili, na poněkud prudším ohni, a zaskví se
sice jen málo vlastnostmi minerálními, zato velkou bahnitostí,
ochotnou přijmout do sebe vlastnosti nebeské. Kteroukoliv
z těchto vod vlož do skleněné baňky s dlouhým hrdlem,
uzavři ji obyčejným voskem a tmelem a odnes ven,
kde by sklu nehrozilo, že se rozbije. Vezmi materiální kal,
myslím ten druhý, z něhož jsi bahno získal vypařením
venku pod širou oblohou. Vlož je do skleněné baňky
s hrdlem na dvě dlaně dlouhým, a přidej část bahnité vody,
uzavři baňku voskem a tmelem a zakopej na zahradě do
mastné a těžké hlíny, půldruhé dlaně hluboko. Tam ji celý
jeden rok ponecháš. Tak si budeš počínat při transmutační
alchymii, všechno do země zakopeš a získáš z toho vzduch
a hlínu, neboť abys tuto trojí vědu pochopil, musíš vědět,
Minerální rtuť
Jednu část ulož do
skleněné křivule
Tak si budeš počínat
při transmutační
alchymii
31
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemstvích přírody
jakým způsobem místo svou přirozeností dává vzniknout
tomu, co bylo v něm umístěno.
Jedné přirozenosti jsou vody, jež do země vnikají, a
jiné přirozenosti ty, jež jsou ve vzduchu uloženy. Ty, jež
v zemi setrvávají, mají moc fixativní a vyvolávají tuhnutí,
ty, jež ve vzduchu jsou uloženy, mají rovněž schopnost nechat
tuhnout a fixovat, měj však na paměti, že pouze pasivně.
Až rok uběhne, budeš mít všechno, čeho by sis v tomto
svém díle mohl přát, neboť získáš prostředek, abys dokázal,
čeho se ti za chce, jak v alchymii, tak v lékařství.
KNIHA DRUHÁ
APPLICATIO
33
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemství přírody
knize první jsme mluvili o našem umění a seznamovali
tě s teorií Páté Esence, nyní se podíváme na to,
jak jí použít na lidské tělo, aby neduhy, podle mínění
nejnovějších lékařů nevyléčitelné, byly vyléčeny. Kdo chce
hlouběji pátrat v principech přírody, i když plně je odhalit
není možné, musí znát věci, které odporují špatnému a
zlému v přírodě, musí vědět, jak se tvoří a jakou mají moc:
ty, jež uvedeme v této knize, dokáží lidskému tělu přinést
pomoc málem zázračnou.
Neboť v této knize je předložena především nauka, jak
léčit všechny neduhy od hlavy až k patě. Odporuje to mému
původnímu záměru napsat něco velíce krátkého, a budu se
tudíž snažit popsat a objasnit aspoň hlavní reguli, jak s naší
Pátou Esenci všechny neduhy vyléčit, a pak se budeme věnovat
několika zvláštním příkladům, aby podle nich a také
podle hlavní regule každý, kde je poznání žádostiv, jí mohl
aplikovat i na případy další.
V
Aby neduhy byly
vyléčeny
Kniha druhá Applicatio
34
hceš-li znát prostředek proti nespavosti, a chceš-li,
aby se obnovilo mládí ve svém počátku, měj při
léčení každého neduhu na paměti hlavně to, jakého
druhu je a jaké zvláštnosti prokazuje. Přemýšlej nad tím, jak
je hluboký a jak je velký a jaké má důsledky co do
bolestivosti. Pak vezmi Knihu prostých léků a hledej v ní,
který z nich by byl pro zmírnění dotyčné choroby vhodný, a
jakmile jej najdeš, aplikuj naši Pátou Esenci a podávej buď
coby nápoj, nebo zevně.
Otázka: Jak poznám stupeň a podobu nemoci, jestliže
žádný filosof se jí v žádné ze svých knih nezabýval?
Odpověď: Přečti si Princip lékařství v Knize ovládání
zdraví a v Knize žil a tepů, které jsem o umění lékařském
sepsal.
Otázka: Jak tyto léky poznám, nebudu-li si moci opatřit
Knihu prostých léků?
Odpověď: Čti si v knihách filosofů, a kdybychom my
sami o této záležitosti dostatečně nepojednali, s pomocí jejich
nauky si budeš přece jen počínat lépe, než kdybys zůstal
bez vedení. Člověk se neduhům může vyhnout a prošlé
mládí mu může být navráceno až do okamžiku, který nám
Pán Bůh sám k odchodu určil, a to následujícím způsobem.
Vezmi si Pátou G upravenou podle vzoru uvedeného v první
knize, a vlej do ní Pátou Esenci zlata a perel, neboli zlato a
perly. Starci ať pijí tento nápoj dvakrát za den, ráno a večer,
pokaždé tolik, co se vejde do ořechové skořápky, a za několik
dnů budou pevní a zdraví, a jasně si uvědomí, že se vrátili
do prvních let své mladosti. V tom období však musí vydatně
jíst a pít nepříliš silná vína. A přidá-li se do vína obyčejná
Pátá Esence, výsledek bude okamžitý a zaručený.
Otázka: Nepřipadá mi možné, že by se ze stáří mohl
někdo k mládí vrátit. Kdyby tomu tak bylo, žádný tyran,
kníže nebo kdokoliv jiný, kdo by toho léku požil, by nikdy
nezemřel. A odporovalo by to Písmu svatému, šesté hlavě
Geneze.
Odpověď: Neřekl jsem ti, že by zmizelo stáří, co se let
týče, mám na mysli předčasné stáří, které naší přirozenost
přemáhá, ještě než přijdou naše léta. Den co den přece potkáváme
sotva padesátileté muže, kteří se postavou a zchátralostí
zdají být pětašedesátiletí, a také ty, jímž je třicet a
vypadají na padesát. A právě je hodláme naší naukou podpořit
a zároveň zamezit tomu, aby člověk stárnul rychleji,
než by přirozeně měl, a vrátit zdatnost jeho rozumu, energii
C
Vezmi Knihu prostých
léků
Perly
Zlato
Zamezit tomu, aby
člověk stárnul rychleji,
než by přirozeně měl
35
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemství přírody
jeho tělu, šedinám rusou barvu, a to až do konce jeho dnů,
jež mu Bůh přisoudil.
Kniha druhá Applicatio
36
yní tě naučím, jak mrtvé životu vrátit, neboli
jednomu z převelikých tajemství této knihy. Měj
však na paměti, že za mrtvé nepovažujeme ty, kteří
už odešli na věčnost, ale osoby v zoufalém stavu, lékaři
opuštěné a bez činů, jimiž by život a vědomí najevo dávaly.
Osobám v tak beznadějném stavu hodláme pomoci, aby
vstaly a mluvily, pokud ovšem už opravdu nedorazily na
konec, jejž jim Bůh přisoudil.
Tajemství je v tom, že ochořelému podáme k napití
samotnou Pátou Esenci, a on se hned, sotva ji má v sobě,
sebere. Pátá Esence mu zamíří na srdce přirozený paprsek
života. Na vlastní očí uvidíš, jak organismus se okamžitě
probudí k životu, ještě než zhruba dvacet minut uplyne.
Osoby, které budou u jeho lože, nabudou přesvědčení, že
jde buď o klam, nebo že to je zázrak.
Vezmi pak vlaštovičník, jehož květ i semeno mají
barvu zlata, a vytěž z něj čtyři elementy způsobem, který
jsme tě v první knize naučili. Využij elementu ohně, jenž
olej svou podobou připomíná, a vlož jej ve velikosti zrnka
obilného do naší Páté Esence. Bude-li ochořelý s to spolknout
jej a dostat až do žaludku, ve velice krátké době vstane
z lože. Podpoř ho tím, že mu znovu samotnou Pátou Esenci
podáš, a buď si jist, že se úplně uzdraví, pokud Pán Bůh neurčil,
že opravdu musí zemřít.
Dodám ještě, že to, čemu tě nyní učím, je věc velice
užitečná, a přitom mezi současníky by se nenašel jeden jediný,
co by ji znal. Kdo říká, že potlačená přirozenost se
může vzchopit s pomocí obvyklých léků, bez naší Páté
Esence, tvrdí něco, co není možné. A jestliže ten, kdo vidí
někoho umírat, řekne, že nic už jeho přirozenosti nepomůže
a jedině Bůh že by jej mohl zachránit, pak my tvrdíme opak.
Jednej podle toho, co bylo v tomto oddíle knihy vyloženo, a
dokážeš na této zemi věci obdivuhodné.
N Jak mrtvé životu vrátit
Vlaštovičník
37
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemství přírody
elikož spravedlivý Bůh, aby nás za naše hříchy
potrestal, nám nadělil hodně různých chorob, a mezi
jiným i zavrženíhodnou lepru, kterou je velice těžké a
někdy i nemožné léčit, uvedeme prostředky léčící lepru
vyvolanou zkažením tělesných míz, nebo jedy, jež
organismus do zkázy přivádějí.
Vezmi tudíž naší Pátou Esenci zlata a perel a podávej ji
ochořelému po osm dnů každé ráno tolik, co se do ořechové
skořápky vejde, a uvidíš, že se úplně uzdraví.
Jiný způsob, jak toto onemocnění léčit, je v tom, že
vezmeme vodu z jahodových plodů, jež v máji zrají, a sloučíme
ji s naší Pátou Esencí ze zlata a perel. Tato voda, budeme-
li s ní skvrny potírat, navíc smývá lepru z kůže, a ještě
lépe to dokáže, je-li smíchána s palčivou vodou.
Ochrnutí je nemoc na léčení tak nesnadná, že naší nynější
lékaři se domnívají, že se vůbec vyléčit nedá. Mýlí se
však.
Použij naší Pátou Esencí z U s hořčičnými semínky,
podávej ji nemocnému k pití a tělo mu s ní natírej a příprav
mu z ní horký a vlhký obklad. Úplně se uzdraví, a to tak, že
nikdo nepozná, že vůbec nemocný byl, zachrání se a bude
zdráv po světě chodit.
Téhož výsledku můžeš dosáhnout i tak, že na naší Pátou
Esenci použiješ to, co čistí lepkavou mízu, a podáš-li
pak všechno shora uvedeným způsobem ochořelému, uvidíš
že se úplně uzdraví.
Pro ty, kdož jsou úbytěmi na těle postiženi, nebo příliš
vychrtlí, pro děti, osoby chabého těla, nebo lidi tuberkulózní,
atp., bude naše Pátá Esence tím pravým lékem. Vůbec
nejsložitější je vytěžit z vlaštovičníku čtyři elementy způsobem,
který jsem uvedl v první částí knihy. Vezmi element
kovu, který má barvu dobrého olivového oleje, a jakmile jej
smícháš s Pátou Esencí a použiješ, brzy jej spatříš zázračným
způsobem nemocného osvěžit, takže dokonce velice
přibere na váze. Žádná jiná přirozená věc by na toto onemocnění
nemohla být lepší. Dobrého výsledku dosáhneš
také tehdy, vezmeš-li račí maso, neboli prach z Alexandrovy
řeky, a smísíš je s naší Pátou Esencí. Taková léčba je platná
i při všech druzích a podobách horečky.
Navíc nás tento přípravek chrání před osobami nečistými
a zlými.
J
Prostředky léčící lepru
Hořčice
Tis
Tento přípravek chrání
před osobami
nečistými
Osoby chabého těla,
nebo lidi tuberkulózní
Kniha druhá Applicatio
38
kušenost nás učí, že všichni melancholikové jsou sužování
hroznými myšlenkami, chmury se rodí ve slezině
a díky porézností těla dorazí až do mozku,
z něhož pak vycházejí na svět fantazie a velice neklidné
představy. Spánek vyvolává děsivé fantómy a bdění zase
děsivé myšlenky. Nálada ochořelého někdy bývá tak krutá,
že z ní vzejde padoucnice, nebo mrtvice. K nim se někdy
přidají i Démoni a ti pak společně s nemocí ochořelého
všemožně sužují. Stává se, že některý nemocný zešílí, sám
se sebou si povídá, jakoby s kýmsi neviditelným rozprávěl,
a nakonec upadne do tak hlubokého zoufalství, že se zabije.
Lékem na tuto chorobu je naše Pátá Esence, buď jako taková,
nebo s přidáním následujících léků:
Hlaváček
zeměžluč
Epithymum
(květ tymiánu)
Tymián
Lazurit
Černá čemeřice
Podrž je v naší Páté Esenci po tří hodiny a pak ochořelému
podávej, dvakrát přes den a jednou v noci, a také mu
potři celé tělo, hlavně však zadní část hlavy. Náš lék čistí
mozek, odhání melancholii, rozveseluje, a je-li podáván bez
přerušení, během desíti dnů ochořelého úplně vyléčí.
Otázka: Jak je možné, že Démoni, kteří těla nemají, se
z těla léky vyhánějí? Nemohou přece pociťovat jejich
účinky, neboť je jasné, že každá síla, aby mohla působit,
musí mít něco, nač by působila.
Odpověď: K vyřešení této otázky může přispět několik
věcí: důvody logické a důvody převzaté z Písma svatého. A
u těch začneme. Připomeňme si, že v knize Tobiášově je
řečeno, že Démoni mohou být odehnání vlastnostmi materiálních
léků, s pomocí vykuřování a obětování. A víra je důkaz.
Dále se v kapitole šesté téže knihy tvrdí, že Tobiáš položil
kus jater na řeřavé uhlíky a vyhnal démona z domu.
Chcete-li však otázku mít vysvětlenou důvody přirozenými,
pak mějte na paměti tři principy, příčinu, důsledek a spravedlnost.
Odstraníme-li příčinu, odstraníme i důsledek.
S pomocí spravedlnosti pak dáme každému, co jeho jest.
Démoni se připojují k tělu, v němž jsou zkažené mízy, nebo
v němž se usadila nákaza melancholie, která ve fantazii ne-
Z
Melancholikové jsou
sužování hroznými
myšlenkami
Zeměžluč
Tymián
Čemeřice
39
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemství přírody
mocného vytváří figury smutné, pochmurné a děsivé a jimi
kalí rozum, a právě takovou podobu na sebe velice rádi berou
i démoni, rádi také přebývají v místech temných a osamělých.
Jakmile je však z těla Pátou Esencí vypuzena míza,
jež byla příčinou, že Démoni se do dotyčného těla nastěhovali,
odejdou i oni, neboť nemají, čeho by se drželi.
A na druhé straně Všemohoucnost boží, která drží a i
nadále bude v pekle držet kvality elementů bez jím vlastních
substancí a spoluesencí až do dne Posledního soudu z trestu
božskou spravedlností uloženým, může z těla Démony vyhnat
také s pomocí věcí materiálních: pravda boží moci,
proměněná ve spravedlnost, tak má něco, nač by svou činnost
mohla zaměřit, a to podle závažnosti provinění.
V opačném případě by rovnost její pravdy byla potlačena
absencí svobodné vůle, jež by omezila výkon boží moci
podle stavu a ochoty bytostí, o které se jedná, což je věc
nemožná. Pravda je naopak taková, že svobodnou vůli má
Bůh a může jí vůči lidským bytostem použít a vymezit jím
trest podle množství jejích viny a slávu podle jejich zásluh.
O tom, že Bůh z moci své spravedlnosti démony podrobuje
vlivu věcí materiálních, se tudíž nedá pochybovat. Řešení
této otázky obsahuje i Klíční kost Šalamounova, v níž se
dokazuje, že lidé konají skutky dobré i špatné s pomocí
vlastností slov, kamenů a rostlin.
Pekelný oheň a Démoni sužují tedy k zatracení odsouzené
duše, aby jejich trest znásobili, a i když jejich substance
se neskládá ze čtyř elementů, přesto k této trýzni dochází
z příkazu boží spravedlnosti. Kdo hřeší proti substanci
nekonečné, hřeší nekonečně a zaslouží si tudíž jakýkoliv
trest. Zatracení nejsou jen zbavení možnosti popatřit ve tvář
boží, ale podrobeni také mukám materiálním. Nezbývá nám
tudíž než uznat, že materiální léky jsou mocným remediem
a dokáží Démony vyhnat z každého těla. Použiješ-li tudíž
shora řečeného léku, vyléčíš každého, koho ďábel posedl,
osoby mrtvící postižené, i melancholiky. Nezapomeň však
do něj přidat bylinu zvanou hyperikon* a rovněž Vyháněč
ďábla. Jeho vůně vyžene Démony z každého těla a
z každého domu.
* Hypericum perforatum - třezalka tečkovaná
Démoni sužují
k zatracení odsouzené
duše
Třezalka
Všemohoucnost boží
drží v pekle kvality
elementů bez jim
vlastních substancí až
do dne Posledního
soudu
Kniha druhá Applicatio
40
ále je možno léčit osoby slabé a vyčerpané po přestálé
nemoci a vrátit jim jejich síly a odvahu. Co ti
nyní povíme, zdá se být sice neobvyklé, není to však
věc marná, vždyť lidský jazyk vypovědět nedokáže, jak zázračnou
vlastnost do Páté Esence
I1h8h
a do všech věcí, jež jsou elementy obdařeny, vložil. K tomu
účelu je však ze všech Pátých Esencí nejlépe dát přednost
Páté Esenci pivoňky, anděliky, šafránu, perel a zlata. A smícháš-
li všechny tyto Páté Esence s Pátou Esencí
I1h8h
a dáš vypít ochořelému, okamžitě a málem jakoby zázrakem
přijde o veškeré obavy i o slabost, nabude sil a do duše se
mu vrátí křepkost, přestane se bát smrti a nabude naopak
odvahy a energie.
Chceš-li někoho z otravy vyléčit, snaž se nejprve, zjistit,
jaká byla příčina otravy a také jakou škodu vyvolala,
může být totiž způsobena bodnutím štíra nebo zmije či jiného
jedovatého živočicha či hmyzu, anebo kousnutím
vzteklého psa.
Pak vezmi Pátou Esenci
I1h8h
nebo Páté Esence zlata, šafránu, pivoňky, anděliky, routy a
křenu, a podej ji ochořelému, který se pak okamžitě uzdraví.
Chceš-li, aby remedium bylo účinnější, můžeš přidat
Páté Esence třemdavy a vřesu,* jež jsou nade všechny, co
jako protijedy slouží, mastný jíl, encián, parohy a roh
z jednorožce, pokud jej dokážeš získat. Nebo vlož tyto věci
do naší Páté Esence a ponech je tam tři hodiny a pak dej vypít
ochořelému, který se okamžitě uzdraví. Radím ti, abys
tímto lékem potřel i ránu.
Při léčení zkažených míz v našem těle, jež vyvolávají
záněty, svědění a červy, počínej si tak, jak ti nyní sdělíme.
Příčina těchto potíží je v zkaženosti, infekci a hnilobě míz
v lidském těle, nemocný je sužován úzkostmi a pronásledován
neklidem a v ničem záliby nenachází. Proto je třeba za-
* Erica scoparia, ze stonků se vyrábí metly, z kořene dýmky.
D
Pivoňka
Andělika
Routa
Léčení zkažených míz
v těle
Jak léčit osoby slabé a
vyčerpané po přestálé
nemoci
41
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemství přírody
bránit tomu, aby tělo dále nákaze podléhalo a zkaženou
mízu je třeba z něj vypudit. Podáš-li ochořelému k napití
naší Pátou Esenci a tělo mu s ní potřeš, stačí několik málo
dnů a uvidíš výsledek. Pro vnější použití smíchej naši Pátou
Esenci s živým stříbrem.
Upozorňuji, že je-li někdo za trest od Boha sužován
červy, pak mu není pomoci. V hlavě šesté Nového zákona
se dočteme o Herodovi, kterého anděl uhodil, protože Boha
nectil. Požírán červy pak zemřel. Jeden římský císař se rovněž
červů nedokázal zbavit a docela jimi prožrán nakonec
odešel na onen svět. Z toho vyplývá, že prostředky, které ti
radíme, jsou dobré jen na neduhy přirozené.
Otázka: Jak poznám ochoření přirozené od ochoření
Bohem seslaného?
Odpověď: Zcela bezpečně, podáš-li ochořelému naši
Pátou Esenci spolu s jinými věcmi a učiníš tak správným
způsobem a on nepocítí blahodárný účinek, můžeš se bez
dalšího domnívat, že nemoc nepřišla od přírody, ale že to je
trest boží, neboť není možné, aby naše Pátá Esence byla podána
a ochořelého neuzdravila.
Zdolá-li lékař během několika dnů čtvrtodenní zimnici,
která je neduh zcela pozemský a trvá dlouho, bude všude po
světě považován za vynikajícího.
Ty však můžeš čtvrtodenní zimnici během čtyř dnů
vyléčit, stačí, abys ochořelému podával k napití naši Pátou
Esenci a potíral mu s ní slezinu. Můžeš do ní přidat i léky,
které jsme předepsali pro osoby ďáblem posedlé a pro melancholiky.
A chceš-li, aby léčba byla ještě účinnější, kápni
dvě tři kapky jalovcové šťávy* ochořelému do obou uší, a
on se okamžitě uzdraví.
Co se třetidenních horeček týče, některé jsou pravé a
jiné ne. Abys je od sebe poznal a jejich povahu určil, musíš
použít nauky, kterou jsme vyložili v knihách shora uvedených.
Naše remedium se sice nepodobá tomu, jež se nyní
používá, třetidenní horečku však dokáže vyléčit jen jeden
jediný lék.
Vezmi rebarboru ve váze dvou denárů a vlož jí do naší
Páté Esence spolu s čistým svlačcem a ponech v ní tři hodiny,
pak jí podej ochořelému tolik, kolik se do skořápky
ořechu vejde, a tak pokračuj po tři dny. Nemocný se úplně
uzdraví.
* Juniperus sabinus
Šafrán
Křen
Třemdava
Čtvrtodenní zimnice
Jalovec
Třetidenní horečka
Kniha druhá Applicatio
42
Jelikož však nepravá třetidenní horečka bývá způsobena
i flegmatem, přidej thapsii,* hořčici a kapraď, pokud
ovšem jde o onemocnění přirozené a ne Bohem coby trest
seslané.
Každodenní horečka je zapříčiněna zkažeností a nadbytkem
flegmatu,** existuje však každodenní horečka pravá
a nepravá. Pravá je zapříčiněna flegmatem přirozeným a
nepravá zase flegmatem nepřirozeným, obě však kazí v těle
některé mízy. Tato horečka, ať je jakákoliv, léčí se naší Pátou
Esencí, jíž podáváme k pití po tři dny. Můžeš přidat i to,
co flegma čistí, a o čem jsme se už zmínili, a co je velice
účinné, nebo také bažanku:*** tři kapky její šťávy do ucha
ochořelého úplně postačí, aby se uzdravil.
Existují různé druhy horečky trvalé, některé pocházejí
od krve, jiné od žluče. První závisí buď na návalu krve,
nebo od její zkaženosti, druhá vzniká u srdce nebo v mozku.
Posledně jmenovaná může být přední, nebo zadní, a dále
pak menší, třetidenní nebo velká. Jiné horečky pocházejí od
flegmatu.
U horeček způsobených krví je třeba před léčbou pustit
ochořelému žílou, pak se naše Pátá Esence smíchá s masem
říčních raků a s kafrem a podá se k užíváni.
U horečky cholerické je třeba k naší Páté Esenci naopak
přidat věci osvěžující, také kafr a říční raky, pak k pití
podávat a zároveň zevně tělo ochořelého natírat. Při horečce
okcipitální, týlové, je třeba tuto část těla potírat naší Pátou
Esencí, smíchanou s tím, co je horké, nemocnému však musíme
podávat to, co by ho osvěžilo. Když spolu se všemi
uvedenými věcmi smícháš Pátou Esenci lidské krve, získanou
postupem uvedeným v první hlavě první části naší
knihy, dosáhneš při léčbě jakékoliv horečky zázračných výsledků.
Seznámím tě rovněž s léčbou horečky morové, jíž nezná
ani jeden lékař, protože není známa její povaha.
S pomocí Ježíše Krista podáš ořechovou skořápku samotné
naší Páté Esence ochořelému a on se uzdraví. Chceš-li však
* Rostlina z čeledi okoličnatých, nazvaná podle ostrova Thapsos,
odkud pochází. Roste ve středozemní oblasti, kořeny slouží jako
dávidlo.
** Rozumí se flegma ve středověkém významu, neboli nečistá míza
tělesná.
*** Mercurialis annua, neboli Merkurova tráva. Pryšcovitá rostlina.
Thapsia
Kapraď
U horeček
způsobených krví
Mercurialis
Léčba horečky morové
Hřebíček
43
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemství přírody
získat lék mocnější, pak vlož do naší Páté Esence následující
věci:
Třemdavu červenou
Hřebíček
Arménský jíl*
Vřes
Divokou routu
Ponecháš je v ní tři hodiny a pak tuto obdivuhodnou
medicínu podáš nemocnému, který sotva ji ochutná, ucítí,
jak se paprsek života dotkl jeho srdce, a bude si okamžitě
sám jíst svým uzdravením.
Pří smrtelném onemocnění, jakým jsou křeče, je třeba
především vyvolat u nemocného horečku, a to se podaří,
přidáme-li do naší Páté Esence bylinu zvanou clematis
flammula,** ponecháme jí v ní po tři hodiny a pak tímto lékem
třeme a posilujeme tělo ochořelého, zvláště v místech,
kde jsou tepny, a na zádech, nakonec jej pečlivě přikryjeme
a horečka se dostaví. A jakmile přijde, křeče ustanou.
V léčbě pak pokračuj užíváním dužiny říčních raků smíchaných
s naší Pátou Esencí, podávanou coby nápoj a rovněž
k tření těla sloužící. Odvisí-li křeče od vyprázdnění těla, měj
nemocného k tomu, aby pojedl, pochází-li od zranění, ošetři
je napřed rozžhaveným železem a pak na ránu použij věci,
jež vyvolávají hnilobu, a nakonec se postarej, s pomocí léků
na začátku naší knihy uvedených, aby tkáň na dotyčném
místě znova narostla.
* Směs jílu s kysličníky železa, narudlé barvy, používané malíři jako
podklad pro malbu nebo rámaři jako podklad pro zlacení.
** Pryskyřníkovitá rostlina ostré chuti, pálící na jazyku.
Vřes
Smrtelné onemocnění,
jakým jsou křeče
Třemdava
Kniha druhá Applicatio
44
ětšina filosofů se odnepaměti zabývá způsobem, jak
podávat projímavé léky. A to aby neriskovali, že
jimi ještě více nemocnému přitíží, aby účinek léku
nenarušili, nebo aby se bez dalšího nebezpečí mohli věnovat
nejtajnějším částem těla a zkaženou mízu z nich vyhánět.
Ztlum tedy zmíněné léky naší pátou Esencí a v léčbě se nezmýlíš.
Znova opakujeme, jak jsme to již několikrát učinili,
že před podáním léku vhodného pro to či ono onemocnění,
musíš jej v naší Páté Esenci ponechat nejméně tři hodiny.
Otázka: Proč přikazuješ, aby se projímavé léky podávaly
společně s naší Pátou esencí? Jelikož je zřejmé, že Pátá
Esence každou vlastnost stokrát znásobí, jak pak zabránit
tomu, aby se tyto léky nestaly smrtelnými?
Odpověď: Přikazujeme, aby se projímavé léky podávaly
s naší Pátou Esencí, protože se z těla lépe a mocněji
vypudí nezdravá materie, a taky aby se ušetřilo. Na druhé
straně, abys neriskoval, že ještě větší škodu nemocnému
přivodíš, můžeš množství léku omezit, neboli podávat jej
méně, než bys podával bez naší Páté Esence. Tak například,
podáš-li jej jednu unci, pak ve spojení s naší Pátou Esencí
podej pouze jednu šestnáctinu, neboli kventlík.
Pán Bůh nám ve své nekonečné dobrotě naši Pátou
Esenci, přesněji řečeno Pátou Esenci lidské krve, předurčil
také k léčení dny. Prostá Pátá Esence nebo Pátá Esence lidské
krve coby nápoj i mazání, nebo obě zároveň, tuto chorobu
výborně vyléčí. Chceš-li však ještě většího účinku dosáhnout,
přidej do těchto Pátých Esencí i Pátou Esenci divokého
bezu, smíchej je a po třech hodinách coby nápoj podej
nemocnému a tělo mu s ni tři a uvidíš, že vbrzku se uzdraví.
V
Routa
Jak podávat projímavé
léky
Divoký bez
Léčení dny
45
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemství přírody
yní tě chci nahonem naučit několika chirurgickým
zákrokům.
Nalézá-li se zranění na hlavě, snaž se s pomocí
želízka či prstem důkladně zjistit, je-li v ráně prasklina,
nebo zdali se tam něco hýbe, a pak se postarej o hnisání
okolní tkáně tím, že k ní na pět dnů, přiložíš žloutky a
růžový olej, pak použij naší fixativní Páté Esence společně
s tím, po čem tkáň roste. Pokud úder neroztrhl kůži ve
vlasech a přitom kost pod ní je prasklá (což se pozná podle
velké bolesti a zvracení), pak je třeba kůži rozříznout a
zlomky kostí, jak je to jen možné, odstranit, a pokud to
možné není, pak ať se na ránu přiloží lék, který způsobí
zhnisání tkáně, která úlomky kostí drží, aby se daly
odstranit. Je-li lebka zraněného pevná, pak ať se k ní přiloží
fixující Pátá Esence, a účinek se během pěti dnů dostaví.
Aby se vidělo, je-li rozbitá i tvrdá matka kosti, přiložíme
okamžitě na ránu zmíněnou Pátou Esenci a prasklina se
projeví puchýři na okrajích. Dalším znamením, že praskla i
tvrdá matka kosti, je olověná barva ve tváří raněného.
Zranění nakonec ošetři Pátou Esencí, po níž roste tkáň.
Totéž se dá provést i s údy, jež byly mečem zraněny či
useknuty, s žilami, nervy a kostmi. Krvácení okamžitě zastavíš
terpentýnem, olejem a vínem smíchanými s naší Pátou
Esencí. Je-li však kost do té míry stranou posunuta či
odseknuta, že se dá vyjmout, klidně ji odstraň a ránu ošetři
koudelí a vaječným bílkem, do něhož jsi přimíchal stejnou
míru naší Páté Esence.
Při dalším ošetření je třeba dbát, aby v ráně nezůstaly
zbytky kostí, a pokud tam jsou, musíme je odstranit. Pak
ránu ošetři tak, jak jsme ti už radili.
Tělo může být do hloubky raněno šípem, nožem nebo
mečem, a rána může přitom být úzká. Dosáhla-li mozku,
v uzdravení možno doufat s pomocí božího zázraku, nachází-
li se však na hrudi, nebo na rameni, a nedotýká se údů
spirituálních, pak ať se k ní přiloží pouze srážlivá Pátá
Esence a poté budiž léčena duběnkou máčenou ve fixační
Páté Esenci a pak v té, po níž tkáň narůstá.
Nalézá-li se zranění na nějaké jiné čás1i těla, okamžitě
nechť je ošetřeno horkým terpentýnem smíchaným s olejem
a s Pátou Esencí, pak ať se k ní přiloží koudel a pak už ať je
ošetřována stejně jako jiné rány. Věz dále, že coby obecná
zásada pla1í, že každé další nové zranění kdekoliv na těle
mimo hlavu, obličej a spirituální údy, se musí buď vyleptat,
N
Zranění na hlavě
Růže
Totéž se dá provést i
s údy, jež byly mečem
zraněny
Terpentýn
Granátové jablko
Kniha druhá Applicatio
46
nebo ohněm vypálit. Každé zranění kdekoliv na těle mimo
hlavu a obličej se musí, je-li hluboké, nití zašít. Kost zlomenou
úderem je třeba z těla vyjmout. Byly-li útroby úderem
potrhány, budiž do nich zaveden rákos, který musí z obou
stran na dva prsty ránu přečnívat, a rána pak musí být sešita
hedvábnou nití, navlečenou do velice tenké jehly. Neopomeň
k ní přiložit fixační Pátou Esenci. Poté, co je zvenčí
zašita, ošetřuj ji jako každou druhou.
Zanechají-li údery hodně stop, jak se to stává hlavně na
tváři nebo na jiných viditelných částech těla, vezmi tři unce
lentiškových slz, dvě unce jader granátového jablka, dvě
unce klovatiny, unci šafránu, dvě unce rostliny zvané alcanna,
z níž se těží henna, čtyři unce uleželého olivového
oleje, to všechno na prášek roztluč v hmoždíři, prosej a
zhněť s terpentýnem a ovocným balšámem a pak na slabém
ohni destiluj. Vezmi pak to, co destilací získáš, vlož do nádoby,
tu vlož do hnoje nebo do matolin na čtyři dny, pak
vyjmi a používej, jako by to byl balsám, a všechny stopy po
ranách zmizí.
Dojde-li k zanícení, použij hnisání způsobující Pátou
Esenci, jež bolest tiší a ránu čistí, a pak tu, po níž narůstá
nová tkáň a pokožka.
Píštěle a rakovinu je třeba léčit zprvu Pátou Esencí korosivní,
pak Pátou Esencí čistící a konečně tou, po níž tkáň
znova naroste. Tyto obecné zásady je třeba při léčbě chirurgické
zachovávat, a tím bylo už dosti řečeno.
Šafrán
Lentišek
Oliva
Sal tartari essentiale
Limatura ferri
Caput mortuum
Mercurius vitae
Sulfur nigrum
Argentum vivum
Sal alcali
Tartarus
Destilovat
Mercurius sublimatus
Doslov Doctor Illuminatus
aymundus Lullus (v rodné katalánštině Ramon Llull) se narodil v roce 1233
nebo 1235 na ostrově Mallorka ve Středozemním moři a zemřel, jak tvrdí legenda,
s očima na rodný ostrov upřenýma na moři v roce 1315. Pocházel
z urozené katalánské rodiny a ta pocházela z Barcellony. Dostalo se mu vzdělání a
výchovy, které z něj měly učinit dvorského rytíře, a na královském dvoře na Mallorce
také dlouho žil, mezi jiným jako vychovatel infanta, který se pak coby král Jakub II.
stal jeho příznivcem a ochráncem. Raymundus (tehdy ještě Ramon) se v roce 1257
oženil s Blankou Picany a během času se jim narodily dvě děti. Jak sám v jedné ze
svých mnoha knih vypráví, žil rozmařile a trávil čas v radovánkách. Jedna z legend
dokonce tvrdí, že se jedné dvorské dámě dvořil tak úporně, že za ní vjel na koni do
chrámu a způsobil veřejné pohoršení. Dotyčná dáma se prý jmenovala Ambrosia del
Castello a svého neodbytného nápadníka z lásky vyléčila tím, že si před ním obnažila
ňadro, po němž tak toužil, zničené rakovinou. (Tuto epizodu do své knihy Les dames
galantes, eroticky laděného líčení života na královském dvoře v šestnáctém století
převzal francouzský spisovatel Pierre de Bourdeille de Brantôm, který žil v letech
1540 až 1614.) Lullus v té době psal také galantní verše, které se však nedochovaly:
je pravděpodobné, že je sám při svém pozdějším „obrácení na víru“ zničil. Když mu
totiž bylo zhruba třicet let, propukla u něho hluboká krize životních hodnot a postojů
(v historii konverzí třináctého století je to jev zcela běžný, prožil si ji svatý František
z Assisi, Jacopone z Todi, Jáchym z Fiore a řada dalších, je to zřejmě stabilní komponent
hagiografií), ze které se dostal díky vizi Ježíše Krista na kříži. Zjevil se mu
prý při skládání milostné básně pětkrát za sebou. Lullus změnil životní návyky a postoj
a se stejným úsilím, s jakým se předtím (třebaže byl ženatý a měl už dvě děti)
věnoval životu milostnému, začal se nyní zabývat vztahy mezi různými náboženskými
vírami. Ostrov Mallorka byl totiž teprve několik let před jeho narozením osvobozen
od saracénského područí a žilo zde několik různých ras a náboženských vyznání.
Záhy si však uvědomil, že k evangelizačnímu úsilí, jemuž se hodlal věnovat,
mu chybí potřebné vzdělání a že závazky vůči rodině a královskému dvoru mu rovněž
brání věnovat se cele tomu, co už považoval za své životní poslání. Z jednoho
kázání se však doslechl o „prosťáčku božím“ Františkovi z Assisi a rozhodl se následovat
jeho vzoru a oprostit se od většiny světských povinností. Navštívil několik významných
náboženských center a nakonec se na několik let usadil v Paříži, nejvýznamnějším
teologickém centru své doby, aby zde usilovným studiem získal potřebné
R
49
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemství přírody
nástroje pro zamýšlenou apoštolskou činnost. Přes odpor rodiny odložil honosný šat
dvořana, rozdal jmění a ponechal si jen to, co zajišťovalo živobytí ženě a dětem. Příprava
na životní poslání mu zabrala zhruba deset let, od roku 1265 do roku 1274, věnoval
se svobodným uměním, filosofii, lékařství a také studiu arabských jazyků.
Obyvatelé ostrova Mallorka byli totiž většinou Saracéni a v Katalánsku tamější Židé
právě prožívali období velkého kulturního rozmachu, jak o tom svědčí kabalistické
školy v Geroně a v Barcelloně. S nimi Lullus totiž také vešel ve styk. Jinak před
vstupem do veřejného života o něm není zpráv, podle všeho se občas ze světa vracel
na Mallorku k rodině a na tamější královský dvůr, většinou však pobýval
v cisterciáckém klášteře Matky boží královské, kde měl k dispozicí bohatě zásobenou
knihovnu. Z jeho pozdějších spisů se dá vyvodit, že se v té době zabýval četbou Dionysia
Aeropagity, svatého Anselma, svatého Bonaventury a Rogera Bacona. Mimo
zřetelný a prokazatelný vliv františkánského mysticismu je tu ve stejné míře zřetelný
a prokazatelný vliv islámského sufismu a židovské kabaly. K jeho prvním knihám,
pravděpodobně z tohoto období, patří Kniha pohana a tří mudrců, alegorický příběh
bezvěrce, rozprávějícího se třemi mudrci, Židem, křesťanem a Saracénem, jimž jejich
znalosti a vědomosti předala tajemná dáma jménem Inteligence, majitelka jediné
pravdy, uložené v těchto třech vírách. V podstatě tu jde o syntetický výklad tří teologií,
židovské, křesťanské a islámské, které Lullus chápe jako společný příspěvek
k poznání Boha. Jde pochopitelně o výklad mystický a ezoterický, v němž křesťanství
představuje záruku harmonie. Lullus zde použil neobvyklého spekulativního postupu,
který později mnohem úplněji a celistvěji vyložil v monumentálním díle Ars magna
(1274).
Ve čtyřiceti letech se Lullus uchýlil do asketické samoty na horu Randa. Tam se
při mystickém vytržení dozvěděl, že „božské atributy“, neboli různé a navzájem odlišné
aspekty boží moci, pronikají složitě a spletitě to, čemu říkáme svět, udržují jej
pohromadě, a dokážeme-li je pozorně a bedlivě zkoumat, budeme moci objevit platný
klíč k jeho výkladu. Postup při tomto výkladu se však nebude zakládat na zásadách
logických a deduktivních, ale na nové logice a metafyzice. Lullus byl totiž přesvědčen,
že na základě symbolů a obecně platných příkladů se všechno, co znamená svět,
dá odvodit z prvotní příčiny (Causa Prima), přes příčiny druhotné a jejich důsledky,
které pak vcelku představují na jejich hierarchii založený řád všehomíra. Při konstrukci
této soustavy Lullus očividně čerpal z židovské kabaly. Kabala totiž právě
zobrazuje jednotlivé prvky vědění s pomocí písmen či jiných symbolů a ty pak zase
s pomocí kombinatorních a mnemonických postupů, zpodobených symboly geometrickými,
jako jsou kruhy, trojúhelníky a tak podobně, uvádí do vzájemných vztahů.
To všechno mu coby podklad posloužilo při vypracování analyticko-syntetických zásad,
použitelných na kteroukoliv větev lidského vědění a neomylných, jako jsou neomylné
zásady matematické. V konečné podobě, jaké se jim dostalo v knize Ars
magna, to byly differentia, concordantia, contrarietas, principum, medium, finis,
maioritas, aequitas, minoritas.
Doslov Doctor Illuminatus
50
Zdroje této nauky, jak jsme se už zmínili, byly křesťanské, islámské a židovské.
Důležitou roli v nich sehrála kabalistická nauka o sefirách, vypracovaná španělskými
židovskými mystiky v XII. století. Byla založena na principech emanace, stejně jako
islámská tradice sufismu, mysticismu islámského, se zakládala na tzv. hadrasech, a
obě se držely poblíž neoplatonismu v podání Plotinově, který prvky emanace vymezil
jako nástroje boží činnosti, archetypy jsoucích věcí. Vzdálený jim nebyl ani stoicismus
se svými rationes seminales. Z něho čerpali pro změnu zase františkáni. I když
Lullus později (to už se mu dostalo přezdívky doctor illuminatus) souhlasil
s vojenskou výpravou za dobytím Božího hrobu, v podstatě nikdy neopustil a neodvrhnul
zásady poklidného a plodného soužití tří náboženských věr i ve společné rovině.
Jeho úsilí o konverzi „nevěřících“ nebylo v západní Evropě sice výslovně odmítáno,
i když v té době na ni naléhali nejen muslimové, ale i Tataři, ale v nikom nebudilo
nadšení. Lullus se se žádostí o pomoc při prosazování svých zásad obrátil na
francouzského krále, a když neuspěl tak, jak si představoval, obrátil se na přímořské
italské městské republiky, které však v té době měly docela jiné starosti a zájmy.
V letech 1276 až 1287 cestoval křížem krážem po severní Evropě, Asii a pravděpodobně
zavítal i do severní Afriky, kde se sám pokoušel místní obyvatelstvo obracet
na křesťanskou víru.
V Montpellieru Lullus napsal utopickou novelu Blanquerna a v roce 1287 dorazil
do Říma k Papeži Honoriovi IV. a v letech 1287 až 1289 byl znova v Paříži, kde
se marně snažil přesvědčit krále Filipa IV. o nutnosti založit ústav pro výuku orientálních
jazyků. Z Paříže odjel znovu do Montpellieru a napsal tam knihu Ars inventiva
veritatis, znova se pro svou věc pokusil získat římského papeže a posléze odplul
z Janova do severní Afriky, kde se s použitím své metody snažil obrátit na víru muslimy.
Ti ho však násilím přinutili odtamtud odplout, a tak se znova ocitl v Římě, kde
jednal s papežem, a v Paříží, kde jednal s králem Filipem Sličným a kde pro něj
v roce 1298 napsal knihu Arbre de filosofia d‘Amor.
Přes Barcelonu, kde pro aragonského krále Jakuba II. napsal Dictat de Ramon se
vrátil na Mallorku a odtud se vypravil na Kypr, kde se spřátelil s velmistrem templářů
Jacquesem de Molayem.
Se svými misionářskými a studijními plány se znova knihou Petitio pro conversione
infidelium obrátil na papeže Klimenta V. Hnán neodbytnou touhou, jak tvrdí
jeho životopisci, po mučednictví, odplul znova do severní Afriky k muslimům. Tam
strávil půl roku ve vězení, v němž napsal arabsky knihu Disputatio Raymundi et Haman
Saraceni a později v italské Pise vypracoval syntetický výklad svého učení
v knize Ars generalis ultima. V roce 1309 byl naposled v Paříži, aby podpořil úsilí
krále Filipa IV. založit nový rytířský řád, který by osvobodil Svatou zemi, zúčastnil
se církevního koncilu ve Vienně v roce 1311, kde sice neprosadil svou nauku tak, aby
ji církev přijala za svou, získal však podporu pro činnost misionářskou a hlavně souhlas
se studiem orientálních jazyků na universitách v Paříži, Oxfordu, Bologni a Salamance.
To už se ale jeho dílo a postava pomalu stěhují do země mýtů. Stačil ještě
navázat styky s Arnoldem z Villanovy v Messině a pak splynul s legendou docela.
51
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemství přírody
Podle jedné verze po mučení, jemuž jej podrobili Saracéni v Africe, jej na konci sil a
života vzali na loď janovští či katalánští kupci a zemřel, když mu osud dopřál poslední
pohled z paluby lodí na rodný ostrov.
Lullus se zabýval vším, co jeho doba považovala za vědu, tedy nejen teologií,
ale i lékařstvím a alchymií. Napsal kolem tří set knih. V knize Ars magma se pokusil
vytvořit systém schopný pojmout do sebe všechny přirozené pravdy, z nichž může
lidský intelekt při své činnosti čerpat, a poskytnout mu logický základ. Jeho nadšenými
stoupenci a obhájci byli Agrippa a především Giordano Bruno a nakonec dokonce
i Leibniz, který částečně převzal jeho kombinatoriku do základů své inventivní
logiky, systému, který měl s pomocí syntetického postupu objevovat pravdy jednotlivých
věd. V době, kdy logika byla chápána jako postup analytický, zkoumající jednotlivé
termíny, Lullus chtěl objevovat svým postupem termíny nové. Byla to sice
utopie, neboť každá věda si svými postupy buduje svou vlastní logiku, metodu průzkumu,
která nemůže být známa předem a nemůže platit pro všechny vědní obory,
zanechala však své stopy v teorii i v praxi lidského vědění.


Syntetizující pojetí se ostatně do jisté míry obráží i v knize, kterou předkládáme
čtenářům. Pátá Esence nebo kvintesence je obecně platný prostředek, který v každém
přírodním výtvoru nachází jeho skrytou kvalitu, jeho léčebnou pravdu a přirozený
smysl.
Lullovi je připisována i řada knih alchymistických, někteří jeho znalci a životopisci
však jeho autorství pro tento případ odmítají a tato díla označují jako díla Pseudolullova.
Někteří tvrdí, že autorem alchymistických a lékařských knih připisovaných
Lulloví je španělský Žid Raymundus z Tarragy.
Nejrozsáhlejším Lullovým (či Pseudolullovým) alchymistickým textem je Testamentum,
další nesou názvy Liber atramentorum, Lumen artis, Liber arti matrimonialis,
Magna Raymundi de anima metallorum, Lumen Solis, De intentione Artificibus,
Liber Limus lapidis, Medicinae artificibus, atp.
Mimo legendu Lulla mystika tak existuje i legenda Lulla alchymisty, léčitele a
mága. „Byl milostný jako Abelard, zasvěcený jako Faust, alchymista jako Hermes,
kajícný a moudrý jako svatý Jeroným, milosrdný a osvícený jako svatý František
z Assisi a nakonec i mučedník jako svatý Štěpán a ve smrti nebojácný jako sám spasitel
světa,“ napsal o něm jeden z jeho následovníků. Do legendy Lulla alchymisty
patří i pověst, že anglický král Eduard II. si jej pozval k sobě a zavřel do věže, aby
před jeho očima transmutoval obyčejný kov ve zlato. Lullus tam prý proměnil ve
zlato velké množství cínu a rtuti ve zhruba padesát liber zlata, z něhož král pak nechal
razit mince, nazvané na Lullovu paměť raimundky.
V knize Nový testament Lullus (nebo Pseudolullus) obdobně jako o kvintesenci
se vyjadřuje i o „kameni“: „Vezmi tohoto vynikajícího léku asi tolik, jak je fazole
velká, vhoď ji do tisíce uncí rtuti a rtuť se promění v červený prach. Unci tohoto čerDoslov
Doctor Illuminatus
52
veného prachu vlož do dalšího tisíce uncí rtuti a dojde k téže proměně. Zopakuj to
podvakráte a každá unce tvého výrobku promění tisíc uncí rtuti v kámen filosofů.
Unce tohoto výrobku při operaci konané počtvrté postačí k proměně tisíce uncí rtuti
ve zlato, které bude lepší než to, jaké kdy z dolů vyšlo.“ Obdobný postup navrhuje
v knize Clavicula: „S uncí tohoto „projekčního“ prachu, bílé či červené kvintesence,
vyrobíš bezpočet Sluncí a v Lunu proměníš každý kov, který kdy z dolů vyšel.“ Syntetičnost
naznačuje spojení mezi jeho knihami mystickými, ezoterickými, lékařskými i
alchymistickými přece jen umožňuje domnívat se, že je psal jeden a týž autor.


Alchymie byla věda tajná a utajovaná a údaje, v nichž bylo tajemství uloženo, se
autoři snažili zpřístupnit osobám zasvěceným a přístup k nim naopak zamezit nebo
aspoň znesnadnit osobám profánním a pouhým zvědavcům. Psalo se pozpátku, šifrovaně,
používalo se písmen hebrejských, arabských i řeckých. M. Caton a S. Hutin
v knize Les alchymistes píší: „Pseudolullus často substance, které měly být použity,
označoval písmeny, které přebíral z abecedy náhodně, jak mu na ně padlo oko: Vezmi
F, vlož do C a všechno vlej do H.“ I v naší knize jsou dvě značky. První patří do seznamu
značek alchymistických, které se sice v různých zemích a u různých autorů
různily, některé prvky však, jak vysvítá z přiložení tabulky, měly společné.
Srovnáním jednotlivých znaků a prvků, z nichž se skládají, dojdeme k závěru, že
znak
nepochybně označuje sublimaci, jak to ostatně odpovídá i smyslu dotyčného textu.
Druhý znak
I1h8h
je hebrejský a podle sdělení dr. Hamáčkové z pražského Židovského muzea znamená
víno. Prosíme čtenáře, aby si je, budou-li to považovat za nutné, do textu dosadili.


Podle dostupných informací Traktát o Páté Esenci neboli o tajemstvích přírody
je vůbec prvním překladem tohoto významného mystika, ezotenika, náboženského
reformátora, léčitele a alchymisty do češtiny. Nebyly pro to vhodné historické podmínky
v době kdy žil (upevňování církevní moci u nás, později husitské bouře a protireformace),
ani později, nepřála tomu ani myšlenková odlehlost (soužití různých
věr, spojení s kabalou atp.). Jedinou, zdá se, stopu zanechal u nás Lullus v kratičké
53
Pojednání o Páté Esenci neboli O tajemství přírody
novele Obrácení Raymonda Lulla od Jiřího Karáska ze Lvovic. Lullova snaha založit
vědu, která by s pomocí seznamu všech důležitých, logických prvků skutečnosti a
jejich kombinace dokázala vysvětlit svět, zůstává i nadále utopií, konkrétní poznatky
však mimo půvab, který do nich vložila doba, právě dnes mohou připomenout dnešní
naprostou absenci syntetizující hodnoty, která by lidské usilování sjednotila.
Z.F.