fastshare
O  MLČENÍ  MOUDRÝCH
Vypnout statistiky
KATEGORIEPOSLEDNÍ PŘÍSPĚVKYPOSLEDNÍ OZNÁMENÍSTATISTIKY UŽIVATELE
Nick: Anonymous
Příspěvků: 3383
Hodnost: Warman
Varování: 0
---
Právě je 24 lis 2017, 15:47





Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvek: 1 ] 
 O MLČENÍ MOUDRÝCH 
Autor Zpráva
Corporal
Corporal

Registrován: 17 kvě 2009, 11:47
Příspěvky: 72
Příspěvek O MLČENÍ MOUDRÝCH

Page 1 of 2
file://C:\DOCUME~1\ADMINI~1.VEN\LOCALS~1\Temp\VGHQWM7E.htm 17.10.2003
O MLČENÍ MOUDRÝCH
Výňatek sedmého listu Platónova v překladu Fr. Novotného
....
Tedy tak byly řečené věci pověděny i tenkráte Dionysiovi. Arci všeho jsem tu jednak sám úmyslně
neprobral, ani si toho Dionysios nežádal, neboť si o sobě myslel, že sám ví mnoho, a to nejdůležitější
věci, z poslouchání jiných a že mu to stačí. Později, jak slyším, také prý něco napsal o těch věcech, o
kterých tehdy slyšel, a složil to jako svou vlastní učebnici, a ne jako něco právě z těch věcí, které slyšel;
ale o tom nevím nic jistého. O některých jiných vím, že psali právě o těchto věcech, ale ať to jsou
kdokoli, neznají ani sami sebe. Tolik však jistě mohu říci o všech, kteří psali a budou psáti a kteří tvrdí,
že znají to, o čem já vážně bádám, buď že o tom slyšeli ode mne nebo od jiných, nebo jako by to byli
sami nalezli: tito lidé podle mého mínění nemohou té věci rozumět docela nic. Ode mne jistě o tom není
žádného spisu a také nikdy nebude; neboť to nijak nelze pověděti jako jiné nauky, nýbrž z hojného
soubytí a soužití oddaného té věci najednou, jako plamen vznícený od vylétlé jiskry, vznikne to v duši a
pak se již samo živí. Ovšem tolik vím, že kdyby to bylo napsáno nebo pověděno ode mne, nejlépe by to
bylo pověděno, a také že každý špatný spis o tom by ne nejméně mrzel mne. Kdybych tedy viděl, že je
možno to vhodně pro lidi napsat a povědět, co krásnějšího bych mohl nad to ve svém životě vykonati
nežli napsat lidem věc velice prospěšnou a všem vyvésti na světlo pravou podstatu jsoucna? Ale
myslím, že by lidem nebylo dobré vykládati o těch věcech, leda několika, kteří jsou schopni s malým
návodem je sami nalézti; z ostatních však by to jedny nezřízeně naplnilo pohrdáním nikterak slušným,
druhé pak povýšenou a naduřelou nadějí, že se naučili nějakým vznešeným věcem.
Než zachtělo se mi o tom promluvit ještě obšírněji, neboť po takovém výkladu by snad bylo jasněji
ve věcech, o kterých mluvím. Jest totiž jakási pravdivá úvaha, odporující tomu, kdo by se odvážil cokoli
z takovýchto věcí psáti, jež byla ode mne již dříve často pronesena, ale podobá se, že musí být pověděna
i nyní.
Ke každému ze jsoucen náleží tři věci, jimiž musí vznikati vědění, čtvrtá věc pak je vědění samo a za
pátou je třeba pokládati samo to, co lze opravdu poznati a co jest opravdové jsoucno. Z těch věcí jedna
je jméno, druhá výměr, třetí obraz, čtvrtá pak vědění. Pochop to na jednom příkladu, chceš-li
porozuměti tomu, co bylo nyní řečeno, a pomysli si, že právě tak je tomu se vším ostatním. Cosi se
nazývá “kruh”. Jeho jméno jest právě to, co jsme nyní vyslovili. Jeho výměr je druhá věc; ten se skládá
ze jmen a výroků, neboť “to, co má od obvodu ke středu všude stejnou vzdálenost”, jest asi výměr toho,
co se jmenuje kulaté, okrouhlé, kruh. Třetí je to, co bývá malováno a smazáváno, soustruhováno a
ničeno, avšak s pravým kruhem, k němuž se všechno to vztahuje, se neděje žádná z těchto změn, neboť
ten je něco jiného než tyto věci. Čtvrté pak jest vědění a rozumové poznání i pravdivé mínění o těchto
věcech; také toto všechno je nutno pokládati zase za jedno, poněvadž to není obsaženo ani ve zvucích
ani v prostorových tvarech, nýbrž v duších; z toho je viděti, že to je rozdílné jak od podstaty kruhu
samého, tak od těch tří věcí svrchu uvedených. Z těchto věcí jest příbuzností a podobností té páté věci
nejblíže rozumové poznání, kdežto ostatní jsou vzdálenější. Právě tak tomu jest, je-li předmětem našeho
zkoumání přímý a okrouhlý tvar a barva, nebo dobro, krása a spravedlnost, i každá věc buď uměle
vytvořená nebo přirozeně vzniklá, oheň, voda i všechny takové věci, každý živočich, duševní vlastnost i
všechny děje činné i trpné. Jestliže totiž člověk nepochopí aspoň poněkud těch čtyř z oněch pěti věcí,
nikdy nenabude dokonalým způsobem poznání toho, co je páté. Ovšem u těchto jsoucen objasňují tyto
věci pro nedostatečnost slov neméně jakost každého jednotlivého jsoucna nežli jeho podstatu; z té
příčiny se žádný rozumný člověk nikdy neodváží ukládati do slov své rozumové nálezy, a to do slov
nezměnitelných, jak je tomu při písmu.
Co se týče toho, je třeba zase pochopit, co nyní pravím. Každý z kruhů, které jsou ve skutečnosti
kresleny nebo i soustruhovány, jest pln sporu s tou pátou věcí - neboť se všude stýká s přímostí - kdežto
kruh sám o sobě nemá v sobě ani nejmenšího znaku protivné podstaty. A co se týče jména, žádná věc
nemá jméno stálé a nic nebrání, aby to, co se teď nazývá kulaté, nebylo nazváno přímým a přímé
kulatým, ale věc sama nebude tím pro ty, kdo to jméno změní a budou užívat opačného, o nic méně
stálá. A také o výměru lze říci totéž; vždyť se skládá ze jmen a výroků a proto ani při něm není nic dost
pevně stálého. A tak lze uvésti o každé z oněch čtyř věcí tisíc dokladů,jak je neurčitá. Avšak
nejdůležitější je toto: jak jsme řekli o něco výše, podstata a jakost jsou dvě věci různé; duše hledí znáti
ne jakost, nýbrž podstatu, avšak každá z oněch čtyř věcí nastavuje duši slovem i na předmětech onu věc
nehledanou a podává ji tak, že věc mluvenou i ukazovanou lze smysly snadno vyvrátit: takto naplňuje
takřka každého člověka všelikou zmateností a nejasností.
A tu, pokud jde o věci, při kterých špatnou výchovou nejsme zvyklí hledati pravdu a kde stačí podati
některý z pouhých obrazů, tam netržíme posměchu jedni od druhých, tázáni od těch, kteří se táží a
přitom dovedou tu čtverou věc rozmetat a vyvrátit. Ale při čem vyžadujeme, aby byla odpovědí
vystižena a objasněna ta pátá věc, tu vítězí kdokoli z těch, kteří dovedou vyvracet, a působí u většiny
posluchačů dojem, že vykladač - ať jde o řeč či o spis či o odpovědi - nerozumí ničemu z toho, o čem se
snaží psát nebo mluvit; ti posluchači arci druhdy nevědí, že těmito výtkami není postižena duše toho,
kdo psal nebo mluvil, nýbrž přirozená nedostatečnost každé z oněch čtyř věcí. Obírati se jimi všemi a
přitom přecházeti sem a tam od jedné ke druhé, to dá vědění o dokonalém jsoucnu, ale jen stěží a jen
dokonalému duchu; kdyby to byl člověk špatně založený - a taková je duše většiny všech lidí i co do
chápavosti i takzvanou povahou, jednak špatně založená, jednak zkažená - ani Lynkeus by nedovedl
takovým lidem otevřít zrak. Jedním slovem, kdo není příbuzen s tou věcí, tomu by nepomohla ani
učenlivost ani dobrá paměť - neboť to vidění vůbec ani nevzniká v povahách sobě cizích - proto ani ti,
kdo nejsou již svým založením blízcí a příbuzní se spravedlivem a ostatními krásnými věcmi, třeba měl
každý z nich nadání a paměť pro něco jiného, ani ti, kdo sice jsou příbuzní, ale chybí jim nadání a
paměť, ani jedni ani druzí nikdy nepoznají pravdu dobrosti - pokud to jest možno - ani špatnosti.
Jest totiž nutno to poznávati obojí zároveň, a stejně tak i nepravdu a pravdu o veškerém jsoucnu, s
velikým úsilím a s vynaložením dlouhého času, jak jsem řekl již na počátku. Když se ty jednotlivé věci,
jména a výměry, názory a jiné smyslové vjemy vespolek o sebe trou, v laskavých posudcích jsouce
opravovány a s nezávistivým užíváním otázek a odpovědí, tu konečně vyšlehne oheň poznání a rozumu
o každé jednotlivé věci, při největším úsilí, jakého je lidská síla schopna.
Proto tedy každý vážný muž, jde-li o věci vážné, jest dalek toho, aby o nich někdy psal a uvrhl je
před lidmi do nepřízně a pochybnosti. Jedním slovem tedy, kdykoli někdo uvidí něčí spisy, ať spisy
zákonodárce v oboru zákonů, ať cokoli jiného v jiných oborech, měl by z uvedených důvodů soudit, že
to nejsou nejvážnější myšlenky spisovatelovy - ač je-li to muž vážný - nýbrž ty že dlejí kdesi v
nejkrásnějším místě jeho nitra; pakli však to přece uložil do knih jako vskutku vážné myšlenky, potom
pochyby není, že - bohové sice ne, ale lidé - zmátli mu rozum.
....
(vydalo nakl. OIKOYMENH v Praze 1996, 3. vydání)


04 úno 2012, 15:30
Profil
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvek: 1 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru









StahovaniZaSMS Pizza Modena MP3 free download